Príslovia 26
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
Menm jan moun pa bezwen tann pou fè gwo fredi nan sezon chalè, ni pou lapli tonbe nan sezon rekòt, konsa tou, moun san konprann pa bezwen tann pou yo fè lwanj li.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
Madichon pa ka fè ou anyen si ou pa antò. Se tankou ti zwezo k'ap vòltije sou branch bwa, ziwondèl k'ap vole nan syèl la yo ye.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
Fwèt pou chwal, baboukèt pou bourik, baton pou do moun ki san konprann.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Pa reponn moun sòt yo menm jan yo pale a, pou ou pa parèt sòt menm jan ak yo.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Reponn moun sòt yo dapre jan yo pale a, w'a fè yo wè se moun sòt yo ye.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
Yon moun ki voye yon moun sòt fè komisyon, se tankou si li te koupe janm li. Se traka l'ap chache bay tèt li.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
Yon moun ki san konprann sèvi ak yon pwovèb menm jan yon moun bwete sèvi ak move janm lan.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
Fè lwanj yon moun ki san konprann, se tankou si ou te mare wòch la anvan ou tire fistibal la.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
Yon moun san konprann k'ap bay yon pwovèb, se tankou yon moun sou k'ap chache wete yon pikan nan dwèt li.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
Patwon ki pran nenpòt moun san konprann osinon nenpòt moun k'ap pase nan lari pou travay pou li, se yon danje pou tout moun.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
Menm jan yon chen tounen vin manje sa li vonmi, se konsa moun san konprann yo ap toujou fè sa y'ap fè a.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Gen plis espwa pou yon moun ki san konprann pase pou yon moun ki mete nan tèt li li konprann.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
Parese a di: Gen bèt nan bwa sou wout la. Gen yon lyon nan lari a.
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
Parese a ap vire adwat agoch nan kabann li, menm jan yon pòt ap vire louvri fèmen sou gon li yo.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
Parese a pran kiyè l' nan men l'. Men, pou l' leve l' mete nan bouch li, se yon pakèt afè.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
Parese mete nan tèt li li gen plis konprann pase sèt moun lespri ki konn sa y'ap di.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
Moun k'ap foure bouch nan koze ki pa gade l', se tankou moun k'ap rale ke chen li jwenn sou gran chemen.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
-(we vèsè pwochen)
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
Moun k'ap mache twonpe moun, apre sa pou li di: Aa monchè! Se jwe mwen t'ap jwe, moun konsa tankou moun fou k'ap voye bwa dife ak wòch pou touye moun.
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Kote ki pa gen bwa, pa gen dife. Kote ki pa gen tripòt, pa gen kont.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
Chabon kenbe recho a limen. Bwa pa kite dife a mouri. Konsa tou, moun ki renmen chache kont toujou ap pouse dife.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Tripotay dous nan zòrèy moun ki vle tande yo. Sa mache nan san yo.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
Yon moun ki gen bèl pawòl nan bouch li men ki gen move kè, se tankou bèl penti sou bwa pouri.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
Ipokrit ki rayi moun toujou ap bay bèl pawòl. Men, nan kè l', se twonpe l'ap twonpe moun.
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
Lè l'ap pale konsa, ou pa bezwen kwè l', paske nan fon kè l', se mechanste ase ki genyen.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
Li te mèt kache sa, tout moun gen pou wè mechanste l'ap fè yo.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
Moun k'ap tann pèlen pou lòt se yo menm k'ap pran ladan li. Moun ki konmanse woule wòch la, se li menm ankò wòch la ap kraze.
28 Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
Fòk ou rayi yon moun vre pou fè manti sou li. Lè w'ap flate moun, se tèt ou w'ap fè tò.
