Príslovia 26
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
Comme la neige en été, et la pluie pendant la moisson, Ainsi la gloire ne convient pas à un insensé.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
Comme l’oiseau s’échappe, comme l’hirondelle s’envole, Ainsi la malédiction sans cause n’a point d’effet.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
Le fouet est pour le cheval, le mors pour l’âne, Et la verge pour le dos des insensés.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Ne réponds pas à l’insensé selon sa folie, De peur que tu ne lui ressembles toi-même.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Réponds à l’insensé selon sa folie, Afin qu’il ne se regarde pas comme sage.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
Il se coupe les pieds, il boit l’injustice, Celui qui donne des messages à un insensé.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
Comme les jambes du boiteux sont faibles, Ainsi est une sentence dans la bouche des insensés.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
C’est attacher une pierre à la fronde, Que d’accorder des honneurs à un insensé.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
Comme une épine qui se dresse dans la main d’un homme ivre, Ainsi est une sentence dans la bouche des insensés.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
Comme un archer qui blesse tout le monde, Ainsi est celui qui prend à gage les insensés et les premiers venus.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
Comme un chien qui retourne à ce qu’il a vomi, Ainsi est un insensé qui revient à sa folie.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Si tu vois un homme qui se croit sage, Il y a plus à espérer d’un insensé que de lui.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
Le paresseux dit: Il y a un lion sur le chemin, Il y a un lion dans les rues!
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
La porte tourne sur ses gonds, Et le paresseux sur son lit.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
Le paresseux plonge sa main dans le plat, Et il trouve pénible de la ramener à sa bouche.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
Le paresseux se croit plus sage Que sept hommes qui répondent avec bon sens.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
Comme celui qui saisit un chien par les oreilles, Ainsi est un passant qui s’irrite pour une querelle où il n’a que faire.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
Comme un furieux qui lance des flammes, Des flèches et la mort,
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
Ainsi est un homme qui trompe son prochain, Et qui dit: N’était-ce pas pour plaisanter?
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Faute de bois, le feu s’éteint; Et quand il n’y a point de rapporteur, la querelle s’apaise.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
Le charbon produit un brasier, et le bois du feu; Ainsi un homme querelleur échauffe une dispute.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Les paroles du rapporteur sont comme des friandises, Elles descendent jusqu’au fond des entrailles.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
Comme des scories d’argent appliquées sur un vase de terre, Ainsi sont des lèvres brûlantes et un cœur mauvais.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
Par ses lèvres celui qui hait se déguise, Et il met au-dedans de lui la tromperie.
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
Lorsqu’il prend une voix douce, ne le crois pas, Car il y a sept abominations dans son cœur.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
S’il cache sa haine sous la dissimulation, Sa méchanceté se révélera dans l’assemblée.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
Celui qui creuse une fosse y tombe, Et la pierre revient sur celui qui la roule.
28 Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
La langue fausse hait ceux qu’elle écrase, Et la bouche flatteuse prépare la ruine.
