Príslovia 26
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
As snow in summer, and as rain in harvest, so honour is not seemly for a fool.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
As the wandering sparrow, as the flying swallow, so the curse that is causeless shall come home.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
A whip for the horse, a bridle for the ass, and a rod for the back of fools.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Answer not a fool according to his folly, lest thou also be like unto him.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Answer a fool according to his folly, lest he be wise in his own eyes.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
He that sendeth a message by the hand of a fool cutteth off his own feet, and drinketh damage.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
The legs hang limp from the lame; so is a parable in the mouth of fools.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
As a small stone in a heap of stones, so is he that giveth honour to a fool.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
As a thorn that cometh into the hand of a drunkard, so is a parable in the mouth of fools.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
A master performeth all things; but he that stoppeth a fool is as one that stoppeth a flood.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
As a dog that returneth to his vomit, so is a fool that repeateth his folly.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Seest thou a man wise in his own eyes? there is more hope of a fool than of him.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
The sluggard saith: 'There is a lion in the way; yea, a lion is in the streets.'
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
The door is turning upon its hinges, and the sluggard is still upon his bed.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
The sluggard burieth his hand in the dish; it wearieth him to bring it back to his mouth.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
The sluggard is wiser in his own eyes than seven men that give wise answer.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
He that passeth by, and meddleth with strife not his own, is like one that taketh a dog by the ears.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
As a madman who casteth firebrands, arrows, and death;
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
So is the man that deceiveth his neighbour, and saith: 'Am not I in sport?'
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Where no wood is, the fire goeth out; and where there is no whisperer, contention ceaseth.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
As coals are to burning coals, and wood to fire; so is a contentious man to kindle strife.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
The words of a whisperer are as dainty morsels, and they go down into the innermost parts of the body.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
Burning lips and a wicked heart are like an earthen vessel overlaid with silver dross.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
He that hateth dissembleth with his lips, but he layeth up deceit within him.
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
When he speaketh fair, believe him not; for there are seven abominations in his heart.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
Though his hatred be concealed with deceit, his wickedness shall be revealed before the congregation.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
Whoso diggeth a pit shall fall therein; and he that rolleth a stone, it shall return upon him.
28 Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
A lying tongue hateth those that are crushed by it; and a flattering mouth worketh ruin.
