Príslovia 26
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
As the snowe in the sommer, and as the raine in the haruest are not meete, so is honour vnseemely for a foole.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
As the sparowe by flying, and the swallow by flying escape, so the curse that is causeles, shall not come.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
Vnto the horse belongeth a whip, to the asse a bridle, and a rod to the fooles backe.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Answer not a foole according to his foolishnes, least thou also be like him.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Answere a foole according to his foolishnes, least he be wise in his owne conceite.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
He that sendeth a message by the hand of a foole, is as he that cutteth off the feete, and drinketh iniquitie.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
As they that lift vp the legs of the lame, so is a parable in a fooles mouth.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
As the closing vp of a precious stone in an heape of stones, so is he that giueth glory to a foole.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
As a thorne standing vp in the hand of a drunkard, so is a parable in the mouth of fooles.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
The excellent that formed all things, both rewardeth the foole and rewardeth the transgressers.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
As a dog turneth againe to his owne vomit, so a foole turneth to his foolishnes.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Seest thou a man wise in his owne conceite? more hope is of a foole then of him.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
The slouthfull man sayth, A lyon is in the way: a lyon is in the streetes.
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
As the doore turneth vpon his hinges, so doeth the slouthfull man vpon his bed.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
The slouthfull hideth his hand in his bosome, and it grieueth him to put it againe to his mouth.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
The sluggard is wiser in his owne conceite, then seuen men that can render a reason.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
He that passeth by and medleth with the strife that belongeth not vnto him, is as one that taketh a dog by the eares.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
As he that faineth himselfe mad, casteth fire brands, arrowes, and mortall things,
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
So dealeth the deceitfull man with his friend and sayth, Am not I in sport?
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Without wood the fire is quenched, and without a talebearer strife ceaseth.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
As ye cole maketh burning coles, and wood a fire, so the contentious man is apt to kindle strife.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
The wordes of a tale bearer are as flatterings, and they goe downe into the bowels of the belly.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
As siluer drosse ouerlayde vpon a potsheard, so are burning lips, and an euill heart.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
He that hateth, will counterfaite with his lips, but in his heart he layeth vp deceite.
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
Though he speake fauourably, beleeue him not: for there are seuen abominations in his heart.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
Hatred may be couered by deceite: but the malice thereof shall be discouered in the congregation.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
He that diggeth a pit shall fall therein, and he that rolleth a stone, it shall returne vnto him.
28 Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
A false tongue hateth the afflicted, and a flattering mouth causeth ruine.
