Príslovia 26
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
As dew in harvest, and as rain in summer, so honour is not [seemly] for a fool.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
As birds and sparrows fly, so a curse shall not come upon any one without a cause.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
As a whip for a horse, and a goad for an ass, so [is] a rod for a simple nation.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Answer not a fool according to his folly, lest thou become like him.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Yet answer a fool according to his folly, lest he seem wise in his own conceit.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
He that sends a message by a foolish messenger procures for himself a reproach from his own ways.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
[As well] take away the motion of the legs, as transgression from the mouth of fools.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
He that binds up a stone in a sling, is like one that gives glory to a fool.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
Thorns grow in the hand of a drunkard, and servitude in the hand of fools.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
All the flesh of fools endures much hardship; for their fury is brought to nought.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
As when a dog goes to his own vomit, and becomes abominable, so is fool who returns in his wickedness to his own sin. [There is a shame that brings sin: and there is a shame [that is] glory and grace.]
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
I have seen a man who seemed to himself to be wise; but a fool had more hope than he.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
A sluggard when sent on a journey says, [There is] a lion in the ways, and [there are] murderers in the streets.
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
As a door turns on the hinge, so does a sluggard on his bed.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
A sluggard having hid his hand in his bosom, will not be able to bring it up to his mouth.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
A sluggard seems to himself wiser than one who most satisfactorily brings back a message.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
As he that lays hold of a dog's tail, so is he that makes himself the champion of another's cause.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
As those who need correction put forth [fair] words to men, and he that first falls in with the proposal will be overthrown;
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
so are all that lay wait for their own friends, and when they are discovered, say, I did it in jest.
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
With much wood fire increases; but where there is not a double-minded man, strife ceases.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
A hearth for coals, and wood for fire; and railing man for the tumult of strife.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
The words of cunning knaves are soft; but they smite [even] to the inmost parts of the bowels.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
Silver dishonestly given is to be considered as a potsherd: smooth lips cover a grievous heart.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
A weeping enemy promises all things with his lips, but in his heart he contrives deceit.
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
Though [thine] enemy intreat thee with a loud voice, consent not: for there are seven abominations in his heart.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
He that hides enmity frames deceit: but being easily discerned, exposes his own sins in the public assemblies.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
He that digs a pit for his neighbour shall fall into it: and he that rolls a stone, rolls it upon himself.
28 Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
A lying tongue hates the truth; and an unguarded mouth causes tumults.
