Príslovia 26
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
夏天落雪，收割時下雨，都不相宜； 愚昧人得尊榮也是如此。
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
麻雀往來，燕子翻飛； 這樣，無故的咒詛也必不臨到。
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
鞭子是為打馬，轡頭是為勒驢； 刑杖是為打愚昧人的背。
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
不要照愚昧人的愚妄話回答他， 恐怕你與他一樣。
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
要照愚昧人的愚妄話回答他， 免得他自以為有智慧。
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
藉愚昧人手寄信的， 是砍斷自己的腳，自受損害。
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
瘸子的腳空存無用； 箴言在愚昧人的口中也是如此。
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
將尊榮給愚昧人的， 好像人把石子包在機弦裏。
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
箴言在愚昧人的口中， 好像荊棘刺入醉漢的手。
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
雇愚昧人的，與雇過路人的， 就像射傷眾人的弓箭手。
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
愚昧人行愚妄事，行了又行， 就如狗轉過來吃牠所吐的。
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
你見自以為有智慧的人嗎？ 愚昧人比他更有指望。
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
懶惰人說：道上有猛獅， 街上有壯獅。
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
門在樞紐轉動， 懶惰人在床上也是如此。
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
懶惰人放手在盤子裏， 就是向口撤回也以為勞乏。
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
懶惰人看自己比七個善於應對的人更有智慧。
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
過路被事激動，管理不干己的爭競， 好像人揪住狗耳。
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
人欺凌鄰舍，卻說： 我豈不是戲耍嗎？ 他就像瘋狂的人拋擲火把、利箭， 與殺人的兵器。
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
火缺了柴就必熄滅； 無人傳舌，爭競便止息。
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
好爭競的人煽惑爭端， 就如餘火加炭，火上加柴一樣。
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
傳舌人的言語，如同美食， 深入人的心腹。
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
火熱的嘴，奸惡的心， 好像銀渣包的瓦器。
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
怨恨人的，用嘴粉飾， 心裏卻藏着詭詐；
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
他用甜言蜜語，你不可信他， 因為他心中有七樣可憎惡的。
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
他雖用詭詐遮掩自己的怨恨， 他的邪惡必在會中顯露。
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
挖陷坑的，自己必掉在其中； 滾石頭的，石頭必反滾在他身上。
28 Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
虛謊的舌恨他所壓傷的人； 諂媚的口敗壞人的事。
