Príslovia 26
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
Ha: i manu gamibi galu, gibu bagade da noga: i hame ba: sa. Mugi oubiga, mugene su ba: mu amola da noga: i hame ba: sa. Amo defele, gagaoui dunuma nodomu da noga: i hame ba: sa.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
Di da moloidafa hou fawane hamonanea, dunu eno da di bai hame gala aligima: ne gagabusia, di da se hame nabimu. Amo gagabusu da sio gudu mae sa: ili, gadomusu hagili lalebe agoai.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
Di da hosi amoma dawa: ma: ne fegasuga fasa. Dougi da noga: le masa: ne, di da efe bobagele lafiga gula misisa. Amola gagaoui dunu noga: le dawa: ma: ne, famu da defea.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Di da gagaoui dunu ea udigili adole ba: su sia: , amoma bu adole iasea, di amola da gagaoui dunu agoai ba: mu.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Di da gagaoui dunu ea udigili adole ba: su sia: amoma ea sia: be defele selefane sia: mu da defea. Amasea, gagaoui dunu da hi da noga: i dadawa: su hame dawa: mu.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
Di da gagaoui dunu amo ea eno dunuma sia: ne iasu logo doasisia, di da fedege agoane dia emo hedofale fasibi defele hamosa. Amola mosolasu da dima doaga: musa: manebe agoai ba: mu.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
Emo afoi dunu da ea emoga masunu gogolei. Amo defele, gagaoui dunu da malasu sia: ea bai olemusa: hamedafa dawa:
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
Gagaoui dunuma nodone mae sia: ma. Amo hou da dia ga: muga: dadi damana gele la: gimu defele ba: sa.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
Gagaoui dunu da malasu sia: sia: ne iasea, e da adini feloai dunu, e da aya: gaga: nomeiga ea loboa soi, hi duga: lalebe agoai ba: sa.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
Hawa: hamoma: ne iasu dunu da mae dawa: le udigili gagaoui dunuma hawa: hamosu iasea, e da dunu huluane ilima se iaha.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
Gagaoui dunu da musa: hou yolesili, amo bu hamosea, amo hou da wa: mega hi isoi amo bu hi nabe defele hamosa.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Nowa dunu gasa fili hina: hou da bagade hi dadawa: suyale dawa: sea, ea hou da hamedei liligi agoai. Gagaouidafa dunu ea hou da amaiwane dunu ea hou baligisa.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
Hihi dabuli dunu da abuliba: le ea diasu fisili, soge hame ahoabela: ? E da laione wa: me, ea gasonasa: besa: le hame ahoasa: bela: ?
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
Hihi dabuli dunu da ea diaheda: su fafai amo da: iya dedenegisa diala. Ea golabe hou da logo ga: su doagale, ga: sili, doagale ga: sibi agoai gala.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
Dunu mogili da hihi dabuliba: le, ilia ha: i manu loboga lale manu higasa.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
Hihi dabuli dunu da ea dawa: su hou da molole dawa: su dunu fesuale gala, amo ilia hou hi dawa: su hou amo baligiyale hi dawa: sa.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
Sia: ga gegesu amo da dia liligi hame, amoga gilisisia, da logoga ahoana, wa: me gega gagubi defele ba: sa.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
Nowa dunu da eno dunuma ogogole sia: sea, amola fa: no amo ogogoi da ousa sia: fawane sia: sa, amo dunu da doula ahoasu dunu amo da dunu medoma: ne gala: su liligi gaguli lalebe agoai.
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Lalu habei hamedesea, lalu da usisa. Amola baligiduli sia: su hame galea, sia: ga gegesu hame ba: mu.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
Genosu amola lalu daba: galea, lalu da nesa. Mosolasu hamosu dunu da sia: ga gegesu wili gala: sa.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Dunu bagohame da baligidi sia: sia: dasu bagade hana: iba: le, hahawane nodone da: gisa.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
Obebenama: ne ogogosu sia: da noga: i dabuagado ela: mei wadela: i osoboga hamoi ofodo amo damana ulasi agoai ba: sa.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
Dabua obenane hawa: hamosu dunu da dunu enoma higasa. Be e da eno dunuma dabua hahaiyafuli sia: beba: le, ea higasu hou wamolegesa.
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
Ea sia: da noga: i naba, be amo dafawaneyale mae dawa: ma. Bai ea dogo da dunu enoma mihanai hou, amoga nabai gala.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
E da ea higasu asigi dawa: su wamolegemusa: dawa: Be dunu huluane da ea wadela: i hou hamobe ba: sea, ea houdafa ilia dawa: mu.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
Dunu da eno dunu sa: ima: ne sanisia, ilila: saniga ilila: sa: imu. Dunu ili banenesima: ne osobo agele sala, bu ilila: da amoga banenesi dagoi ba: mu.
28 Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
Nowa dunu da eno dunuma higasea, e da amo dunu wadela: lesima: ne ogogole sia: sa. Obenama: ne ogogosu sia: da eno dunu wadela: lesisa.
