< Príslovia 25 >
1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
Bundan sonrakiler de Süleyman'ın özdeyişleridir. Bunları Yahuda Kralı Hizkiya'nın adamları derledi.
2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
Tanrı'yı gizli tuttuğu şeyler için, Krallarıysa açığa çıkardıkları için yüceltiriz.
3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
Göğün yüksekliği, yerin derinliği gibi, Kralların aklından geçen de kestirilemez.
4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
Cürufu gümüşten ayırınca, Kuyumcunun işleyeceği madde kalır.
5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
Kötüleri kralın huzurundan uzaklaştırırsan Kralın tahtı adaletle pekişir.
6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
Kralın önünde kendini yüceltme, Önemli kişiler arasında yer edinmeye çalışma.
7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
Çünkü kralın seni bir soylunun önünde alaşağı etmesindense, Sana, “Yukarıya gel” demesi yeğdir.
8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
Gördüklerinle hemencecik mahkemeye başvurma; Çünkü başkası seni utandırabilir, Sonra ne yapacağını bilemezsin.
9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
Davanı doğrudan komşunla gör; Başkasının sırrını açıklama.
10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
Yoksa işiten seni utandırabilir Ve bu kötü ün yakanı bırakmaz.
11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
Yerinde söylenen söz, Gümüş oymalardaki altın elma gibidir.
12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
Altın küpe ya da altın bir süs neyse, Dinleyen kulak için bilgenin azarlaması da öyledir.
13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
Hasatta kar serinliği nasılsa, Güvenilir ulak da kendisini gönderenler için öyledir. Böyle biri efendilerinin canına can katar.
14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
Yağmursuz bulut ve yel nasılsa, Vermediği armağanla övünen kişi de öyledir.
15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
Sabırla bir hükümdar bile ikna edilir, Tatlı dil en güçlü direnci kırar.
16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
Bal buldun mu yeteri kadar ye, Fazla doyarsan kusarsın.
17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
Başkalarının evine seyrek git, Yoksa onları bezdirir, nefretini kazanırsın.
18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
Başkasına karşı yalancı tanıklık eden Topuz, kılıç ya da sivri ok gibidir.
19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
Sıkıntılı günde haine güvenmek, Çürük dişe ya da sakat ayağa güvenmek gibidir.
20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
Dertli kişiye ezgi söylemek, Soğuk günde giysilerini üzerinden almaya, Ya da sodaya sirke katmaya benzer.
21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
Düşmanın acıkmışsa doyur, Susamışsa su ver.
22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
Bunu yapmakla onu utanca boğarsın Ve RAB seni ödüllendirir.
23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
Kuzeyden esen rüzgar nasıl yağmur getirirse, İftiracı dil de öfkeli bakışlara yol açar.
24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Kavgacı kadınla aynı evde oturmaktansa, Damın köşesinde oturmak yeğdir.
25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
Susamış kişi için soğuk su neyse, Uzak ülkeden gelen iyi haber de öyledir.
26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
Kötünün önünde pes eden doğru kişi, Suyu bulanmış pınar, kirlenmiş kuyu gibidir.
27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
Fazla bal yemek iyi değildir; Hep yüceltilmeyi beklemek de...
28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
Kendini denetleyemeyen kişi Yıkılmış sursuz kent gibidir.