Príslovia 25
1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
TAMBIÉN estos son proverbios de Salomón, los cuales copiaron los varones de Ezechîas, rey de Judá.
2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
Gloria de Dios es encubrir la palabra; mas honra del rey es escudriñar la palabra.
3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
Para la altura de los cielos, y para la profundidad de la tierra, y para el corazón de los reyes, no hay investigación.
4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
Quita las escorias de la plata, y saldrá vaso al fundidor.
5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
Aparta al impío de la presencia del rey, y su trono se afirmará en justicia.
6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
No te alabes delante del rey, ni estés en el lugar de los grandes:
7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
Porque mejor es que se te diga, Sube acá, que no que seas humillado delante del príncipe que miraron tus ojos.
8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
No salgas á pleito presto, no sea que no sepas qué hacer al fin, después que tu prójimo te haya dejado confuso.
9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
Trata tu causa con tu compañero y no descubras el secreto á otro.
10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
No sea que te deshonre el que lo oyere, y tu infamia no pueda repararse.
11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
Manzana de oro con figuras de plata es la palabra dicha como conviene.
12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
[Como] zarcillo de oro y joyel de oro fino, es el que reprende al sabio que tiene oído dócil.
13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
Como frío de nieve en tiempo de la siega, [así es] el mensajero fiel á los que lo envían: pues al alma de su señor da refrigerio.
14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
[Como] nubes y vientos sin lluvia, [así es] el hombre que se jacta de vana liberalidad.
15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
Con larga paciencia se aplaca el príncipe; y la lengua blanda quebranta los huesos.
16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
¿Hallaste la miel? come lo que te basta; no sea que te hartes de ella, y la vomites.
17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
Detén tu pie de la casa de tu vecino, porque harto de ti no te aborrezca.
18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
Martillo y cuchillo y saeta aguda, es el hombre que habla contra su prójimo falso testimonio.
19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
Diente quebrado y pie resbalador, es la confianza en el prevaricador en tiempo de angustia.
20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
El que canta canciones al corazón afligido, [es como] el que quita la ropa en tiempo de frío, ó el que sobre el jabón [echa] vinagre.
21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
Si el que te aborrece tuviere hambre, dale de comer pan; y si tuviere sed, dale de beber agua:
22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
Porque ascuas allegas sobre su cabeza, y Jehová te lo pagará.
23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
El viento del norte ahuyenta la lluvia, y el rostro airado la lengua detractora.
24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Mejor es estar en un rincón de casa, que con la mujer rencillosa en espaciosa casa.
25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
[Como] el agua fría al alma sedienta, así son las buenas nuevas de lejanas tierras.
26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
[Como] fuente turbia y manantial corrompido, [es] el justo que cae delante del impío.
27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
Comer mucha miel no es bueno: ni el buscar la propia gloria es gloria.
28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
[Como] ciudad derribada y sin muro, es el hombre cuyo espíritu no tiene rienda.
