Príslovia 25
1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
También estos son proverbios de Salomón, que compilaron los hombres de Ezequías, rey de Judá.
2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
Gloria de Dios es guardar una cosa en lo secreto, y gloria del rey escudriñarla.
3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
La altura del cielo, la profundidad de la tierra y el corazón del rey, son insondables.
4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
Separa de la plata la escoria, y el platero podrá hacer un vaso.
5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
Quita al impío de la presencia del rey, y su trono se fundará sobre la justicia.
6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
No te jactes delante del rey, ni te pongas en el lugar donde están los grandes.
7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
Pues mejor es que te digan: “Sube aquí”; que verte humillado ante el príncipe a quien vieron tus ojos.
8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
No empieces inconsideradamente a pleitear, pues, ¿qué harás al fin, cuando tu adversario te ponga en apuros?
9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
Defiende tu causa contra tu adversario, pero no reveles el secreto de otro,
10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
no sea que el que lo escucha te vitupere, y tu deshonra resulte imborrable.
11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
Manzana de oro en bandeja de plata, es la palabra dicha a tiempo.
12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
Zarcillo de oro y collar de plata es para el oído dócil la amonestación de un sabio.
13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
Como frescura de nieve en el tiempo de la siega, es un mensajero fiel para el que lo envía; refrigera el ánimo de su dueño.
14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
Nubes y vientos sin lluvia, tal es el que se jacta de donaciones que no hizo.
15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
La paciencia aplaca al príncipe, y la lengua blanda quebranta los huesos.
16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
Si hallas miel, come de ella solo tu medida, no sea que harto de ella tengas que vomitarla.
17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
Frecuenta solamente raras veces la casa de tu vecino, no sea que hastiado de ti te aborrezca.
18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
Maza, espada y flecha aguda es aquel que da falso testimonio contra su prójimo.
19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
Diente quebrado y pie que titubea es la confianza en un pérfido en el día de la angustia.
20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
Quitarse la ropa cuando hace frío (y echar) vinagre en el nitro, es como cantar coplas a un corazón afligido.
21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
Si tu enemigo tiene hambre dale de comer, si tiene sed, dale de beber;
22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
así amontonarás ascuas sobre su cabeza, y Yahvé te recompensará.
23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
El viento norte disipa la lluvia, y el rostro severo la lengua detractora.
24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Mejor es habitar en la punta del techo, que en una casa con mujer pendenciera.
25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
Agua fresca para un alma sedienta, tal es la buena nueva que viene de tierra lejana.
26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
Fuente turbia y manantial corrompido, es el justo que vacila ante el impío.
27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
Comer mucha miel no es bueno, así también es dañoso escudriñar la Majestad (divina).
28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
Ciudad abierta y sin muro es el hombre que no sabe refrenarse.
