Príslovia 25
1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
Estes também são provérbios de Salomão, que foram copiados pelos homens de Ezequias, rei de Judá.
2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
É glória de Deus encobrir alguma coisa; mas a glória dos Reis é investigá-la.
3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
Para a altura dos céus, para a profundeza da terra, assim como para o coração dos reis, não há como serem investigados.
4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
Tira as escórias da prata, e sairá um vaso para o fundidor.
5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
Tira o perverso de diante do rei, e seu trono se firmará com justiça.
6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
Não honres a ti mesmo perante o rei, nem te ponhas no lugar dos grandes;
7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
Porque é melhor que te digam: Sobe aqui; Do que te rebaixem perante a face do príncipe, a quem teus olhos viram.
8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
Não sejas apressado para entrar numa disputa; senão, o que farás se no fim teu próximo te envergonhar?
9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
Disputa tua causa com teu próximo, mas não reveles segredo de outra pessoa.
10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
Para que não te envergonhe aquele que ouvir; pois tua má fama não pode ser desfeita.
11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
A palavra dita em tempo apropriado é [como] maçãs de ouro em bandejas de prata.
12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
O sábio que repreende junto a um ouvido disposto a escutar é [como] pendentes de ouro e ornamentos de ouro refinado.
13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
Como frio de neve no tempo da colheita, [assim] é o mensageiro fiel para aqueles que o enviam; porque ele refresca a alma de seus senhores.
14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
[Como] nuvens e ventos que não trazem chuva, [assim] é o homem que se orgulha de falsos presentes.
15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
Com paciência para não se irar é que se convence um líder; e a língua suave quebra ossos.
16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
Achaste mel? Come o que te for suficiente; para que não venhas a ficar cheio demais, e vomites.
17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
Não exagere teus pés na casa de teu próximo, para que ele não se canse de ti, e te odeie.
18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
Martelo, espada e flecha afiada é o homem que fala falso testemunho contra seu próximo.
19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
Confiar num infiel no tempo de angústia é [como] um dente quebrado ou um pé sem firmeza.
20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
Quem canta canções ao coração aflito é como aquele que tira a roupa num dia frio, ou como vinagre sobre salitre.
21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
Se aquele que te odeia tiver fome, dá-lhe pão para comer; e se tiver sede, dá-lhe água para beber;
22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
Porque [assim] amontoarás brasas sobre a cabeça dele, e o SENHOR te recompensará.
23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
O vento norte traz a chuva; [assim como] a língua caluniadora [traz] a ira no rosto.
24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
É melhor morar num canto do terraço do que com uma mulher briguenta numa casa espaçosa.
25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
[Como] água refrescante para a alma cansada, assim são boas notícias de uma terra distante.
26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
O justo que se deixa levar pelo perverso é [como] uma fonte turva e um manancial poluído.
27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
Comer muito mel não é bom; assim como buscar muita glória para si.
28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
O homem que não pode conter seu espírito é [como] uma cidade derrubada sem muro.
