Príslovia 25
1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
Também estes são provérbios de Salomão, os quais transcreveram os homens d'Ezequias, rei de Judá.
2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
A glória de Deus é encobrir o negócio; mas a glória dos reis esquadrinhar o negócio.
3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
Para a altura dos céus, e para a profundeza da terra, e para o coração dos reis, não há investigação.
4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
Tira da prata as escórias, e sairá vaso para o fundidor.
5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
Tira o ímpio da presença do rei, e o seu trono se afirmará na justiça.
6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
Não te glories na presença do rei, nem te ponhas no lugar dos grandes;
7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
Porque melhor é que te digam: Sobe aqui; do que seres humilhado diante do príncipe que já viram os teus olhos.
8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
Não saias depressa a litigar, para que depois ao fim não saibas que fazer, podendo-te confundir o teu próximo.
9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
Pleiteia o teu pleito com o teu próximo, e não descubras o segredo de outro:
10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
Para que não te desonre o que o ouvir, e a tua infâmia se não aparte de ti.
11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
Como maçãs de ouro em salvas de prata, assim é a palavra dita a seu tempo.
12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
Como pendentes de ouro e gargantilhas de ouro fino, assim é o sábio repreensor para o ouvido ouvinte.
13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
Como frieza de neve no tempo da sega, assim é o mensageiro fiel para com os que o enviam; porque recreia a alma de seu senhor.
14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
Como nuvens e ventos que não trazem chuva, assim é o homem que se gaba falsamente de dádivas.
15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
Pela longanimidade se persuade o príncipe, e a língua branda quebranta os ossos.
16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
Achaste mel? come o que te basta; para que porventura não te fartes dele, e o venhas a vomitar.
17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
Retira o teu pé da casa do teu próximo; para que se não enfade de ti, e te aborreça.
18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
Martelo, e espada, e flecha aguda é o homem que diz falso testemunho contra o seu próximo.
19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
Como dente quebrado, e pé desengonçado, é a confiança no desleal, no tempo da angústia.
20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
O que canta canções ao coração aflito é como aquele que despe o vestido num dia de frio, e como vinagre sobre salitre.
21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
Se o que te aborrece tiver fome, dá-lhe pão para comer; e se tiver sede, dá-lhe água para beber;
22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
Porque assim brazas lhe amontoarás sobre a cabeça; e o Senhor to pagará.
23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
O vento norte afugenta a chuva, e a face irada a língua fingida.
24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Melhor é morar num canto do terraço, do que com a mulher contenciosa, e isso em casa em que mais companhia haja.
25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
Como água fria à alma cançada, tais são as boas novas de terra remota.
26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
Como fonte turva, e manancial corrupto, assim é o justo que cai diante do ímpio.
27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
Comer muito mel não é bom; assim a pesquiza da própria glória não é glória.
28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
Como a cidade derribada, sem muro, assim é o homem que não pode conter o seu espírito.
