Príslovia 25
1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
Tambem estes são proverbios de Salomão, os quaes transcreveram os homens d'Ezequias, rei de Judah.
2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
A gloria de Deus é encobrir o negocio; mas a gloria dos reis esquadrinhar o negocio.
3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
Para a altura dos céus, e para a profundeza da terra, e para o coração dos reis, não ha investigação.
4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
Tira da prata as escorias, e sairá vaso para o fundidor.
5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
Tira o impio da presença do rei, e o seu throno se affirmará na justiça.
6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
Não te glories na presença do rei, nem te ponhas no logar dos grandes;
7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
Porque melhor é que te digam: Sobe aqui; do que seres humilhado diante do principe que já viram os teus olhos.
8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
Não saias depressa a litigar, para que depois ao fim não saibas que fazer, podendo-te confundir o teu proximo.
9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
Pleiteia o teu pleito com o teu proximo, e não descubras o segredo d'ontro:
10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
Para que não te deshonre o que o ouvir, e a tua infamia se não aparte de ti.
11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
Como maçãs d'oiro em salvas de prata, assim é a palavra dita a seu tempo.
12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
Como pendentes d'oiro e gargantilhas d'oiro fino, assim é o sabio reprehensor para o ouvido ouvinte.
13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
Como frieza de neve no tempo da sega, assim é o mensageiro fiel para com os que o enviam; porque recreia a alma de seu senhor.
14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
Como nuvens e ventos que não trazem chuva, assim é o homem que se gaba falsamente de dadivas.
15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
Pela longanimidade se persuade o principe, e a lingua branda quebranta os ossos.
16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
Achaste mel? come o que te basta; para que porventura não te fartes d'elle, e o venhas a vomitar.
17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
Retira o teu pé da casa do teu proximo; para que se não enfade de ti, e te aborreça.
18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
Martello, e espada, e frecha aguda é o homem que diz falso testemunho contra o seu proximo.
19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
Como dente quebrado, e pé desengonçado, é a confiança no desleal, no tempo da angustia.
20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
O que canta canções ao coração afflicto é como aquelle que despe o vestido n'um dia de frio, e como vinagre sobre salitre.
21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
Se o que te aborrece tiver fome, dá-lhe pão para comer; e se tiver sêde, dá-lhe agua para beber;
22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
Porque assim brazas lhe amontoarás sobre a cabeça; e o Senhor t'o pagará.
23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
O vento norte afugenta a chuva, e a face irada a lingua fingida.
24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Melhor é morar n'um canto do terraço, do que com a mulher contenciosa, e isso em casa em que mais companhia haja.
25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
Como agua fria á alma cançada, taes são as boas novas de terra remota.
26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
Como fonte turva, e manancial corrupto, assim é o justo que cae diante do impio.
27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
Comer muito mel não é bom; assim a pesquiza da propria gloria não é gloria.
28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
Como a cidade derribada, sem muro, assim é o homem que não pode conter o seu espirito.
