Príslovia 25
1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
Også dette er Salomos ordsprog, som Judas konge Esekias' menn har samlet:
2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
Det er Guds ære å skjule en sak, men kongers ære å granske en sak.
3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
Himmelens høide, jordens dybde og kongers hjerter er uransakelige.
4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
Skill slagget fra sølvet, så får gullsmeden et kar ut av det.
5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
Før den ugudelige bort fra kongens åsyn, så blir hans trone trygget ved rettferdighet.
6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
Bryst dig ikke for kongens åsyn og still dig ikke på de stores plass!
7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
For det er bedre de sier til dig: Kom her op, enn at du blir flyttet ned for en stormann, som du hadde sett.
8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
Gi dig ikke for hastig i strid med nogen, forat det ikke skal sies: Hvad vil du gjøre til slutt når motparten vinner saken til din skam?
9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
Før din sak mot din motpart, men åpenbar ikke annen manns hemmelighet,
10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
forat ikke den som hører det, skal skjelle dig ut, og ditt dårlige rykte vare ved!
11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
Som epler av gull i skåler av sølv er et ord talt i rette tid.
12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
Som en ring av gull, som et smykke av fint gull er en vismann som taler refsende ord for et hørende øre.
13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
Som kjølende sne i høstens tid er et pålitelig sendebud for den som sender ham; han vederkveger sin herres sjel.
14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
Som skyer og vind uten regn er den mann som skryter av at han vil gi, men ikke holder ord.
15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
Ved saktmodighet blir en fyrste overtalt, og en mild tunge knuser ben.
16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
Har du funnet honning, så et av den det du trenger, forat du ikke skal bli lei av den og spy den ut!
17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
Sett sjelden din fot i din venns hus, forat han ikke skal bli lei av dig og hate dig!
18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
Som en hammer, et sverd, en hvass pil er en mann som fører falskt vidnesbyrd mot sin næste.
19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
Som en skjør tann og en vaklende fot er tillit til den troløse på nødens dag.
20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
Lik den som legger av sine klær på en vinterdag, lik eddik på pottaske er den som synger viser for et sorgfullt hjerte.
21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
Hungrer din fiende, så gi ham brød å ete, og tørster han, så gi ham vann å drikke!
22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
For da sanker du gloende kull på hans hode, og Herren skal gjengjelde dig det.
23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
Nordenvind føder regn, og en tunge som hvisker i lønndom, volder sure miner.
24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Bedre å bo i et hjørne på taket enn med trettekjær kvinne i felles hus.
25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
Som friskt vann for den trette er en god tidende fra et fjernt land.
26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
Som en grumset kilde og en utskjemt brønn er en rettferdig som gir efter for en ugudelig.
27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
Å ete for meget honning er ikke godt, og grubleres ære er tung.
28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
Som en by hvis murer er brutt ned og borte, er en mann som ikke kan styre sitt sinn.
