Príslovia 25

1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:

2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.

3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.

4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:

5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.

6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.

7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.

8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.

9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,

10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.

11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.

12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.

13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.

14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.

15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.

16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.

17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.

18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.

19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.

20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.

21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.

22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.

23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.

24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.

25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.

26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.

27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.

28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.