Príslovia 25
1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
Ce sont aussi des Proverbes de Salomon, que recueillirent les hommes d'Ezéchias, roi de Juda.
2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
La gloire de Dieu, c'est de cacher ses desseins, et la gloire des rois, de les pénétrer.
3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
Comme les Cieux en hauteur, la terre en profondeur, que le cœur du roi soit insondable!
4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
De l'argent enlève les scories, et il en sort pour l'orfèvre un vase;
5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
ôte l'impie des alentours du roi, et par la justice son trône s'affermira.
6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
Ne fais pas le glorieux devant un roi, et ne te mets pas au rang des Grands;
7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
car mieux vaut qu'on te dise: Monte ici! que d'être humilié devant le prince que tes yeux voient.
8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
Ne te hâte pas d'entrer en procès, de peur de ce qu'à la fin tu pourrais faire, si ta partie t'outrage!
9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
Plaide ton procès contre ta partie, mais ne révèle pas le secret d'autrui;
10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
de peur que celui qui t'entendrait, ne te fasse honte, et que ton infamie ne s'efface pas.
11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
Des pommes d'or sur une ciselure d'argent, tel est un mot dit à propos.
12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
Anneau d'or, collier d'or fin, tel est le sage moniteur pour l'oreille docile.
13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
Le frais de la neige au temps de la moisson, tel est le messager sûr pour celui qui le dépêche: il restaure l'âme de son maître.
14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
Nuage et vent, mais point de pluie, c'est l'homme qui se vante en mentant de donner.
15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
A la patience un prince se laisse gagner, et la langue, toute molle qu'elle est, brise des os.
16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
Si tu trouves du miel, manges-en ce qui t'est suffisant, de peur d'en avoir à satiété, et de le rejeter.
17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
Mets rarement le pied dans la maison de ton ami, de peur qu'il ne se lasse de toi, et ne te prenne en aversion.
18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
Un marteau, une épée, une flèche aiguë, c'est l'homme qui dépose contre son frère en faux témoin.
19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
Une dent cassée, un pied vacillant, c'est au jour de détresse le perfide en qui l'on se lie.
20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
Oter son manteau au jour de la froidure, verser du vinaigre sur du natron, c'est chanter des chansons à un cœur triste.
21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
Si ton ennemi a faim, donne-lui du pain à manger, s'il a soif, donne-lui de l'eau à boire,
22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
car ainsi tu lui mets sur la tête des charbons ardents, et l'Éternel te récompensera.
23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
Le vent du nord produit la pluie, et la calomnie sourde, le visage irrité.
24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Mieux vaut habiter le coin d'un toit, que près d'une femme querelleuse, et le même logis.
25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
Une eau fraîche pour un homme fatigué, c'est une bonne nouvelle venant d'un pays lointain.
26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
Une source troublée, et un puits gâté, c'est le juste succombant sous l'impie.
27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
Il n'est pas bon de manger trop de miel, et sonder les choses difficiles est trop difficile.
28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
Une ville forcée et sans murs, tel est l'homme qui n'a pas l'empire de son cœur.
