Príslovia 25
1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
Also these ben the Parablis of Salomon, whiche the men of Ezechie, kyng of Juda, translatiden.
2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
The glorie of God is to hele a word; and the glorie of kyngis is to seke out a word.
3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
Heuene aboue, and the erthe bynethe, and the herte of kyngis is vnserchable.
4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
Do thou a wei rust fro siluer, and a ful cleene vessel schal go out.
5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
Do thou awei vnpite fro the cheer of the kyng, and his trone schal be maad stidfast bi riytfulnesse.
6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
Appere thou not gloriouse bifore the kyng, and stonde thou not in the place of grete men.
7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
For it is betere, that it be seid to thee, Stie thou hidur, than that thou be maad low bifore the prince.
8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
Brynge thou not forth soone tho thingis in strijf, whiche thin iyen sien; lest aftirward thou maist not amende, whanne thou hast maad thi frend vnhonest.
9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
Trete thi cause with thi frend, and schewe thou not priuyte to a straunge man;
10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
lest perauenture he haue ioye of thi fal, whanne he hath herde, and ceesse not to do schenschipe to thee. Grace and frenschip delyueren, whiche kepe thou to thee, that thou be not maad repreuable.
11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
A goldun pomel in beddis of siluer is he, that spekith a word in his time.
12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
A goldun eere ryng, and a schinynge peerle is he, that repreueth a wijs man, and an eere obeiynge.
13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
As the coold of snow in the dai of heruest, so a feithful messanger to hym that sente `thilke messanger, makith his soule to haue reste.
14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
A cloude and wind, and reyn not suynge, is a gloriouse man, and not fillynge biheestis.
15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
A prince schal be maad soft bi pacience; and a soft tunge schal breke hardnesse.
16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
Thou hast founde hony, ete thou that that suffisith to thee; lest perauenture thou be fillid, and brake it out.
17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
Withdrawe thi foot fro the hous of thi neiybore; lest sum tyme he be fillid, and hate thee.
18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
A dart, and a swerd, and a scharp arowe, a man that spekith fals witnessing ayens his neiybore.
19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
A rotun tooth, and a feynt foot is he, that hopith on an vnfeithful man in the dai of angwisch,
20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
and leesith his mentil in the dai of coold. Vynegre in a vessel of salt is he, that singith songis to the worste herte. As a mouyte noieth a cloth, and a worm noieth a tree, so the sorewe of a man noieth the herte.
21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
If thin enemy hungrith, feede thou him; if he thirstith, yyue thou watir to hym to drinke;
22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
for thou schalt gadere togidere coolis on his heed; and the Lord schal yelde to thee.
23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
The north wind scatereth reynes; and a sorewful face distrieth a tunge bacbitinge.
24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
It is betere to sitte in the corner of an hous without roof, than with a womman ful of chidyng, and in a comyn hous.
25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
Coold watir to a thirsti man; and a good messanger fro a fer lond.
26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
A welle disturblid with foot, and a veyne brokun, a iust man fallinge bifore a wickid man.
27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
As it is not good to hym that etith myche hony; so he that is a serchere of maieste, schal be put doun fro glorie.
28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
As a citee opyn, and with out cumpas of wallis; so is a man that mai not refreyne his spirit in speking.
