Príslovia 25
1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
These [are] also proverbs of Solomon, which the men of Hezekiah king of Judah copied out.
2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
[It is] the glory of God to conceal a thing: but the honour of kings [is] to search out a matter.
3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
The heaven for height, and the earth for depth, and the heart of kings [is] unsearchable.
4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
Take away the dross from the silver, and there shall come forth a vessel for the finer.
5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
Take away the wicked [from] before the king, and his throne shall be established in righteousness.
6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
Put not forth thyself in the presence of the king, and stand not in the place of great [men: ]
7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
For better [it is] that it be said unto thee, Come up hither; than that thou shouldest be put lower in the presence of the prince whom thine eyes have seen.
8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
Go not forth hastily to strive, lest [thou know not] what to do in the end thereof, when thy neighbour hath put thee to shame.
9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
Debate thy cause with thy neighbour [himself; ] and discover not a secret to another:
10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
Lest he that heareth [it] put thee to shame, and thine infamy turn not away.
11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
A word fitly spoken [is like] apples of gold in pictures of silver.
12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
[As] an earring of gold, and an ornament of fine gold, [so is] a wise reprover upon an obedient ear.
13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
As the cold of snow in the time of harvest, [so is] a faithful messenger to them that send him: for he refresheth the soul of his masters.
14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
Whoso boasteth himself of a false gift [is like] clouds and wind without rain.
15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
By long forbearing is a prince persuaded, and a soft tongue breaketh the bone.
16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
Hast thou found honey? eat so much as is sufficient for thee, lest thou be filled therewith, and vomit it.
17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
Withdraw thy foot from thy neighbour’s house; lest he be weary of thee, and [so] hate thee.
18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
A man that beareth false witness against his neighbour [is] a maul, and a sword, and a sharp arrow.
19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
Confidence in an unfaithful man in time of trouble [is like] a broken tooth, and a foot out of joint.
20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
[As] he that taketh away a garment in cold weather, [and as] vinegar upon nitre, so [is] he that singeth songs to an heavy heart.
21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
If thine enemy be hungry, give him bread to eat; and if he be thirsty, give him water to drink:
22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
For thou shalt heap coals of fire upon his head, and the LORD shall reward thee.
23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
The north wind driveth away rain: so [doth] an angry countenance a backbiting tongue.
24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
[It is] better to dwell in the corner of the housetop, than with a brawling woman and in a wide house.
25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
[As] cold waters to a thirsty soul, so [is] good news from a far country.
26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
A righteous man falling down before the wicked [is as] a troubled fountain, and a corrupt spring.
27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
[It is] not good to eat much honey: so [for men] to search their own glory [is not] glory.
28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
He that [hath] no rule over his own spirit [is like] a city [that is] broken down, [and] without walls.
