Príslovia 25
1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
Magi e ngeche mamoko mag Solomon, mane jo-Hezekia ruodh Juda ondiko.
2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
Wamiyo Nyasaye duongʼ kuom gik ma opando; to lero tiend weche en duongʼ ni ruodhi.
3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
Mana kaka polo bor kendo piny tut, e kaka chuny ruodhi ngʼeyo tek.
4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
Ka ogol chilo kuom fedha, to jatheth koro nigi gimoro mar theth;
5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
ka ogol ngʼat marach e nyim ruoth, eka kom ruodhe ibiro guro motegno e tim makare.
6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
Kik imiri duongʼ iwuon e nyim ruoth, kata bedo kar jomadongo,
7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
nimar ber moloyo owachni niya, “Bi ka,” moloyo ka igoli e nyim jomadongo.
8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
Gima wangʼi oseneno kik ikel mapiyo kirikni e nyim od bura; nimar ibiro timo angʼo achien ka jabuti oketi e wichkuot?
9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
Ka iloso wach manie kindi gi jabuti, to kik idhi ihul wach malingʼ-lingʼ mar ngʼato;
10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
nono to ngʼat moro mowinji biro keti e wichkuot; mi huma mari marach ok nogiki.
11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
Wach mowach e kinde mowinjore, chalo gi olemo mar dhahabu moketie tawo molos gi fedha.
12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
Mana kaka tere mar dhahabu kata tigo mar dhahabu maber e kaka siem mar ngʼat mariek mokwerogo ngʼat machiko ite.
13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
Mana kaka ngʼich mar pe e kinde mar keyo, e kaka jaote ma ja-adiera chalo ne ngʼat moore, omoro chuny ruodhe.
14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
Kaka boche polo gi yamo maonge koth, e kaka ngʼat mawuorore gi mich ma ok dochiw.
15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
Horuok mos nyalo loko chuny ruoth, to lep mamuol nyalo toyo chogo.
16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
Ka iyudo mor kich, to cham mana moromo, mathoth ahinya, nyalo miyo ingʼogi.
17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
Kik iter tiendi pile e od jabuti, dhiyo kuno pile, biro miyo ochayi.
18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
Mana kaka arungu kata ligangla; kata asere mabith, e kaka ngʼatno machiwo neno ma ok adiera kuom ngʼat ma gidakgo machiegni.
19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
Mana kaka lak marach kata tielo mongʼol e kaka keto geno kuom jogo ma ok jo-adiera e kinde mag chandruok.
20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
Mana ka ngʼat ma lonyo law midongʼ duk e ndalo ngʼich, kata kaka olo chumbi e adhola, e kaka ngʼat ma wero wende ne chuny mool.
21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
Ka jasiki odenyo, to miye chiemo ocham; ka riyo oloye, miye pi omodhi.
22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
Ka itimo kamano, ibiro choko chuk mach maliel e wiye, kendo Jehova Nyasaye biro miyi pok.
23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
Kaka yamb nyandwat kelo koth, e kaka lep mafuongʼo wach kelo miero.
24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Ber dak e kona mar wi ot moloyo dak gi dhako maralep.
25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
Mana kaka pi mangʼich chalo ne chuny mool, e kaka wach maber moa e piny mabor chalo.
26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
Mana kaka soko motimo chwodho kata aora moduwore chalo e kaka ngʼat makare machiwo thuolo ne jaricho.
27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
Ok ber chamo mor kich mathoth, kata ok en gima longʼo mondo ngʼato odwar luor monego miye owuon.
28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
Mana kaka dala maduongʼ ma ohingane omukore mogore piny e kaka ngʼatno ma ok nyal ritore owuon.
