Príslovia 25
1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
Hae hmuennawk loe Judah siangpahrang Hezekiah ih kaminawk mah tarik pakong patoeng ih, Solomon palunghahaih loknawk ah oh.
2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
Sithaw lensawkhaih loe amtueng ai ah kaom hmuen maeto ah oh; toe hmuen maeto kawng pakronghaih loe siangpahrangnawk lensawkhaih ah oh.
3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
Van loe sang moe, long loe thuk baktih toengah, siangpahrangnawk ih palung loe hnu thai mak ai.
4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
Sumkanglung thung ih sum aek to va ah, to naah ni sum sahkung mah boengloeng kahoih to sah thai tih.
5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
Kasae kaminawk to siangpahrang hmaa hoiah takhoe oh; to tiah ni anih ih angraeng tangkhang to toenghaih hoiah cak poe tih.
6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
Siangpahrang hmaa ah nangmah hoi nangmah to amkoeh hmah; kalen kaminawk ih ahmuen ah angdoe hmah;
7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
mik hoiah na hnuk ih angraeng hmaa ah azathaih hoiah oh pongah loe, Hae ah angzo tahang ah, tiah thui kami ih lok to tahngaih han hoih kue.
8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
Lokcaekhaih im ah kami to karangah khing hmah; hnukkhuem ah na imtaeng kami mah azathaih na tongsak nahaeloe kawbangah maw na om tih?
9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
Na imtaeng kami hoi poek anghmong ai pongah lok angaek cadoeh, tamqu hmuen to minawk khaeah taphong hmah;
10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
to tih ai nahaeloe lok thaih kami mah nang azathaih tongsak hanah taphong ueloe, na hmin hoihaih to amro moeng tih.
11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
Kahoih lok apaehhaih loe sumkanglung pazut het ih sui bungmu hoiah anghmong.
12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
Palunghahaih lok hoi thuitaek kami loe, lok tahngai kami hanah, sui naa tangkraeng baktih, suitui kaciim hoiah sak ih bungmu baktiah oh.
13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
Oep kaom laicaeh loe anih patoehkung hanah, cang aah nathuem ih dantui kamding baktiah oh, patoehkung Angraeng ih palungthin to angthasak.
14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
Tangqum paek han, tiah amoek moe, paek ai kami loe khotui om ai tamai hoiah anghmong.
15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
Pauephaih rang hoiah ukkung to pazawk thaih moe, loknaem mah ahuh to angkhaehsak thaih.
16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
Khoitui to na hnuk maw? Kahoih boekah caa ah, amhah aak ah na caak nahaeloe na palok tih.
17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
Na imtaeng khaeah kahoih boekah caeh ah, na caeh tuektuek nahaeloe, na hmawt ueloe, na hnuma moeng tih.
18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
A imtaeng kami nuiah amsawn hnukung ah angdoe kami loe thingboeng, haita, palaa hoiah anghmong.
19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
Raihaih tong naah oep kaom ai kami khaeah amhahaih loe, haa kangkhaek, khokkhaem kami hoiah anghmong.
20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
Poek angpho kami khaeah laasah kami loe siktue ah laihaw angkhring kami, zencing nuiah kathaw tui bawh baktiah ni oh.
21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
Na misa to zok amthlam nahaeloe buh paek ah; tui anghae nahaeloe naek hanah tui to paek ah;
22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
hae loe anih lu nuiah hmaisaae koeng pae baktiah om ueloe, Angraeng mah tahamhoihaih na paek tih.
23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
Aluek bang ih takhi mah kho angzohsak baktih toengah, minawk kasae thui kami ih palai mah palungphuihaih to tacawtsak.
24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Angzoeh koeh zu hoiah kakawk parai im thungah nawnto oh pongah loe imphu ranui ih im takii ah oh to hoih kue.
25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
Angthla parai ahmuen hoiah angzo kahoih tamthanglok loe pakhra tui anghae kami hanah tui kamding ah oh.
26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
Kahoih ai kami hmaa ah kamtimh katoeng kami loe tui kamnu hoi kaqong tui baktiah ni oh.
27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
Khoitui pop hmoek ah caak han hoih ai baktih toengah, angmah lensawkhaih pakrong kami loe lensawkhaih to hnu mak ai.
28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
A poekhaih angsum ai kami loe sipae om ai, kamtimh vangpui hoiah anghmong.
