Príslovia 24
1 Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
Yamanlargha reshk qilma, Ular bilen bardi-keldi qilishni arzu qilma;
2 Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
Chünki ularning köngli zorawanliqnila oylar; Ularning aghzi azar yetküzüshni sözler.
3 Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
Aile bolsa danaliq asasida berpa qilinar; Chüshinish bilen mustehkemliner.
4 Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
Bilim bilen öyning xaniliri herxil qimmetlik, ésil göherlerge toldurular.
5 Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
Dana adem zor küchke igidur; Bilimi bar adem qudritini ashurar.
6 Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
Puxta nesihetler bilen jeng qilghin; Ghelibe bolsa Birdinbir Ulugh Meslihetchi bilen bolar.
7 Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
Danaliq eqilsiz ademge nisbeten tolimu égiz, chüshiniksizdur; [Chonglar] sheher derwazisi aldigha yighilghanda u zuwan achalmas.
8 Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
Eskilikni niyetligen adem «suyiqestchi» atilar.
9 Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
Exmeqliqtin bolghan niyet gunahdur; Hakawur kishi ademlerge yirginchliktur.
10 Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
Béshinggha éghir kün chüshkende jasaretsiz bolsang, Küchsiz hésablinisen.
11 Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
[Sewebsiz] ölümge tartilghanlarni qutquzghin; Boghuzlinish xewpide turghanlardin yardem qolungni tartma;
12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
Eger sen: «Bu ishtin xewirimiz yoqtur» déseng, Her ademning könglini tarazigha Salghuchi buni körmesmu? Jéningni hayat Saqlighuchi uni bilmesmu? U herbir insan balsining öz qilghanliri boyiche ularning özige yandurmasmu?
13 Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
I oghlum, hesel [tapsang] istimal qil, u yaxshidur. Here könikidin alghan hesel bolsa tatliq tétiydu;
14 Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
Danaliq bilen tonushsang, umu könglüngge shuningdek bolar; Uni tapqiningda jezmen yaxshi köridighan kününg bolidu, Arzu-ümiding bikargha ketmes.
15 Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
I rezil adem, heqqaniyning öyige yoshurun hujum qilishni kütme, Uning turalghusini bulighuchi bolma!
16 Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
Chünki heqqaniy yette qétim yiqilip chüsher, Biraq axiri yene ornidin turar. Lékin rezil kishi külpet ichige putliship chüsher.
17 Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
Reqibing yiqilip ketse xush bolup ketme, Düshmining putliship chüshse shadlanma;
18 Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
Perwerdigar buni körgende, Bu qiliqingni yaxshi körmey, Belkim ghezipini reqibingge chüshürmesliki mumkin.
19 Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
Yamanlar [rawaj tapsa], biaram bolup ketme; Rezillerge reshk qilma.
20 Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
Chünki yamanlarning kélechiki yoqtur, Uning chirighimu öchürüler.
21 Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
I oghlum, Perwerdigardin qorqqin, padishahnimu hörmet qil. Qutratquchilar bilen arilashma.
22 Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
Bundaq kishilerge kélidighan balayi’apet ushtumtut bolar, [Perwerdigar bilen padishahning] ularni qandaq yoqitidighanliqini bilemsen?
23 Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
Bularmu aqilanilerning sözliridur: — Sot qilghanda bir terepke yan bésish qet’iy bolmas.
24 Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
Jinayetchige: «Eyibsiz sen» dep höküm chiqarghan kishige, Xelqler lenet éytar; El-yurtlar uningdin nepretliner.
25 Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
Biraq ular jinayetchining gunahini échip tashlighan kishidin xursen bolar, Ular uninggha bext-saadet tilisher.
26 Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
Durus jawab bergüchi, Goyaki kishining lewlirige söygüchidur.
27 Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
Awwal sirtta ishliringning yolini hazirlap, Étiz-ériqliringni teyyarla, Andin öyüngni salghin.
28 Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
Yéqininggha qarshi asassiz guwahliq qilma; Aghzingdin héch yalghanchiliq chiqarma.
29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
«U manga qandaq qilghan bolsa, menmu uninggha shundaq qilimen, Uning manga qilghinini özige yandurimen», dégüchi bolma.
30 Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
Men hurunning étizliqidin öttim, Eqilsizning üzümzarliqi yénidin mangdim,
31 A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
Mana, her yéridin tikenler ösüp chiqqan, Xoxilar yer yüzini bésip ketken, Qoruq témi örülüp ketken!
32 A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
Ularni körgech, obdan oylandim; Körginimdin sawaq aldim: —
33 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
Sen: «Yene birdem közümni yumuwalay, Yene birdem uxliwalay, Yene birdem put-qolumni almap yétiwalay» — déseng,
34 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
Namratliq bulangchidek séni bésip kéler, Hajetmenlik qalqanliq eskerdek sanga hujum qilar.
