< Príslovia 24 >
1 Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
NO tengas envidia de los hombres malos, ni desees estar con ellos:
2 Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
Porque su corazón piensa en robar, é iniquidad hablan sus labios.
3 Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
Con sabiduría se edificará la casa, y con prudencia se afirmará:
4 Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
Y con ciencia se henchirán las cámaras de todo bien preciado y agradable.
5 Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
El hombre sabio es fuerte; y de pujante vigor el hombre docto.
6 Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
Porque con ingenio harás la guerra: y la salud está en la multitud de consejeros.
7 Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
Alta está para el insensato la sabiduría: en la puerta no abrirá él su boca.
8 Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
Al que piensa mal hacer le llamarán hombre de malos pensamientos.
9 Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
El pensamiento del necio es pecado: y abominación á los hombres el escarnecedor.
10 Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
Si fueres flojo en el día de trabajo, tu fuerza será reducida.
11 Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
Si dejares de librar los que son tomados para la muerte, y los que son llevados al degolladero;
12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
Si dijeres: Ciertamente no lo supimos; ¿no lo entenderá el que pesa los corazones? El que mira por tu alma, él lo conocerá, y dará al hombre según sus obras.
13 Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
Come, hijo mío, de la miel, porque es buena, y del panal dulce á tu paladar:
14 Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
Tal será el conocimiento de la sabiduría á tu alma: si la hallares tendrá recompensa, y al fin tu esperanza no será cortada.
15 Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
Oh impío, no aceches la tienda del justo, no saquees su cámara;
16 Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
Porque siete veces cae el justo, y se torna á levantar; mas los impíos caerán en el mal.
17 Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
Cuando cayere tu enemigo, no te huelgues; y cuando tropezare, no se alegre tu corazón:
18 Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
Porque Jehová no lo mire, y le desagrade, y aparte de sobre él su enojo.
19 Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
No te entrometas con los malignos, ni tengas envidia de los impíos;
20 Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
Porque para el malo no habrá [buen] fin, y la candela de los impíos será apagada.
21 Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
Teme á Jehová, hijo mío, y al rey; no te entrometas con los veleidosos:
22 Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
Porque su quebrantamiento se levantará de repente; y el quebrantamiento de ambos, ¿quién lo comprende?
23 Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
También estas cosas [pertenecen] á los sabios. Tener respeto á personas en el juicio no es bueno.
24 Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
El que dijere al malo, Justo eres, los pueblos lo maldecirán, y le detestarán las naciones:
25 Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
Mas los que [lo] reprenden, serán agradables, y sobre ellos vendrá bendición de bien.
26 Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
Besados serán los labios del que responde palabras rectas.
27 Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
Apresta tu obra de afuera, y disponla en tu heredad; y después edificarás tu casa.
28 Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
No seas sin causa testigo contra tu prójimo; y no lisonjees con tus labios.
29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
No digas: Como me hizo, así le haré; daré el pago al hombre según su obra.
30 Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
Pasé junto á la heredad del hombre perezoso, y junto á la viña del hombre falto de entendimiento;
31 A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
Y he aquí que por toda ella habían ya crecido espinas, ortigas habían ya cubierto su haz, y su cerca de piedra estaba ya destruída.
32 A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
Y yo miré, y púse[lo] en mi corazón: vi[lo], y tomé consejo.
33 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
Un poco de sueño, cabeceando otro poco, poniendo mano sobre mano otro poco para dormir;
34 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
Así vendrá como caminante tu necesidad, y tu pobreza como hombre de escudo.