Príslovia 24
1 Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
Teweegombanga bakozi ba bibi era tobeesemberezanga.
2 Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
Kubanga emitima gyabwe giteesa kukola bya butemu, era akamwa kaabwe koogera ku kukola bya ffujjo.
3 Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
Amagezi ge gazimba ennyumba, n’okutegeera kwe kugiggumiza.
4 Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
Olw’amagezi ebisenge by’ayo bijjula ebintu ebirungi, eby’obugagga ebitalabikalabika eby’omuwendo omungi.
5 Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
Omuntu ow’amagezi aba n’obuyinza, n’omuntu alina okumanya yeeyongera amaanyi.
6 Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
Kubanga okulwana olutalo weetaaga okuluŋŋamizibwa, n’okuluwangula, weetaaga abawi b’amagezi bangi.
7 Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
Amagezi gasukkirira nnyo omusirusiru, talina ky’asobola kwogera mu lukuŋŋaana olw’oku wankaaki.
8 Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
Oyo asala enkwe ez’okukola ebibi, aliyitibwa mukujjukujju.
9 Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
Entegeka ez’obusirusiru muvaamu kwonoona, abantu beetamwa omukudaazi.
10 Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
Bw’oyongobera mu kiseera eky’ebizibu, olwo ng’olina amaanyi matono!
11 Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
Odduukiriranga n’owonya abo abatwalibwa okuttibwa, n’abo abali ku njegoyego z’okuttibwa, obawonye okuttirwa obwemage.
12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
Bw’ogambanga nti, “Laba kino twali tetukimanyi,” oyo akebera emitima aba talaba? Oyo akuuma obulamu bwo takimanyi? Talisasula buli muntu ng’omulimu gwe bwe guli?
13 Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
Mwana wange olyanga omubisi gw’enjuki kubanga mulungi, omubisi oguva mu bisenge byagwo guwoomerera.
14 Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
Era manya nti amagezi gawoomera emmeeme yo, bw’onoogafuna onoobeera n’essuubi mu bulamu obw’omu maaso, n’essuubi lyo teririkoma.
15 Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
Toteeganga, ng’omunyazi bw’akola ku nnyumba y’omutuukirivu, tonyaganga maka ge.
16 Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
Omuntu omutuukirivu ne bw’agwa emirundi omusanvu, addamu n’ayimuka, naye abakozi b’ebibi basuulibwa mu mitawaana.
17 Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
Tosanyukanga ng’omulabe wo agudde, bwe yeesittalanga omutima gwo gulemenga okujaguza.
18 Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
Si kulwa nga Mukama akiraba ne kitamusanyusa, n’amusunguwalira.
19 Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
Teweeraliikiriranga olw’abo abakola ebibi, so abakozi b’ebibi tobakwatirwanga buggya.
20 Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
Kubanga omuntu omubi talina ssuubi mu maaso, ettabaaza y’abakozi b’ebibi erizikizibwa.
21 Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
Mwana wange otyanga Mukama, ne kabaka, era teweetabanga na bajeemu.
22 Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
Kubanga obusungu bwabwe bulibuubuukira ku bajeemu era ani amaanyi akabi akalibatuukako?
23 Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
Bino nabyo era bigambo by’abalina amagezi. Okwekubiira ng’osala emisango si kirungi.
24 Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
Kale oyo agamba azizza omusango nti, “Toliiko ky’ovunaanibwa,” abantu banaamukolimiranga, n’amawanga ganaamwetamwanga.
25 Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
Naye abo abasalira omusobya omusango ne gumusinga banaabanga n’essanyu, n’omukisa omulungi gulibatuukako.
26 Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
Eky’okuddamu eky’amazima, kiri ng’okunywegerwa.
27 Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
Malirizanga omulimu gwo ogw’ebweru, oteeketeeke ennimiro zo, n’oluvannyuma olyoke weezimbire ennyumba yo.
28 Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
Towanga bujulizi bwa bulimba ku muliraanwa wo, so akamwa ko tekalimbanga.
29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
Toyogeranga nti, “Omuntu oyo ndimukola nga bw’ankoze, era ndimusasuza nga bw’ampisizza.”
30 Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
Nayita ku nnimiro ey’omugayaavu, ne mpita ne ku nnimiro y’emizabbibu ey’oyo atalina kutegeera.
31 A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
Kale laba, ng’ennimiro eyo ebunye amaggwa, wansi wonna nga wabikkiddwa omuddo, n’olukomera lwayo olw’amayinja nga lugudde.
32 A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
Ne neekaliriza ne ntegeera ne nfuna ekyokuyiga mu bye nalaba.
33 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
Otulo otutonotono, n’okusumagira akatono, n’okufunya emikono okuwummulako,
34 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
obwavu bulikutuukako ng’omutemu, era n’obwetaavu ng’omutemu.
