Príslovia 24
1 Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
Nimet sok sin mwet koluk, ac nimet oru kom in kawuk selos.
2 Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
Pacl nukewa elos pwapa sulal, ac sramsram lalos mwe na purakak lokoalok.
3 Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
Lohm uh musaiyuk fin pwelung lun lalmwetmet ac etauk.
4 Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
Acn ma oasr etauk we, infukil uh yunla ke ma saok ac oaskulana.
5 Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
Wo in lalmwetmet liki na in ku; aok, yohk sripa in etauk liki in fokoko.
6 Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
Kom enenu na in akola akwoya meet liki kom srola ke sie mweun, ac kom fin eis kas in kasru wo puspis na kom ac fah ku in kutangla.
7 Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
Kas lalmwetmet uh arulana loalla nu sin sie mwet lalfon in kalem kac. Wangin ma el ac ku in fahk ke pacl ac srumunyuk ma yohk sripa uh.
8 Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
Kom fin orek pwapa koluk pacl nukewa, ac fah eteyuk kom lah kom sie mwet orek lokoalok.
9 Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
Ma nukewa sie mwet lalfon ac nunkauk in oru uh ac ma na koluk. Mwet uh srunga mwet se ma kwacna aklusrongtenye mwet.
10 Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
Kom fin munasla ke pacl kom sun ma upa, kalmac pa ku lom uh srikla.
11 Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
Nimet alolo in molela sie mwet su akola in anwuki ke sripen nununku sesuwos.
12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
Sahp kom ac fahk mu kom nikin, a God El etekom ac nunak lom. El ac fah moli nu sum fal nu ke ma kom orala.
13 Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
Tulik nutik, kom in mongo honey, mweyen arulana wo. Oana ke honey emwem in oalum,
14 Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
ouinge lalmwetmet uh wo nu ke ngunum. Kom fin eis lalmwetmet, na moul lom in pacl fahsru ac fah wo.
15 Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
Nimet oana sie mwet koluk su pwapa sulal in pisrala ma lun sie mwet suwohs, ku in eisla lohm sel.
16 Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
Finne pus pacl sie mwet suwohs el ikori, el ac sifil tuyak, a mwe ongoiya uh kunausla mwet koluk.
17 Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
Nimet engan ke pacl mwet lokoalok lom sun ongoiya uh, ac nimet enganak ke pacl el tukulkul.
18 Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
LEUM GOD El ac etu lah kom engankin, ac El ac tia lungse; fin ouinge, sahp El ac tia sang kai nu sel.
19 Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
Nimet lela mwet koluk in akfosrngaye kom; ac nimet sok selos,
20 Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
mweyen wangin finsrak lun sie mwet koluk nu ke pacl fahsru. Wangin ma el akwot nu kac.
21 Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
Tulik nutik, kom in akfulatye LEUM GOD ac sunakin tokosra. Nimet asruoki nu sin mwet su lainulos.
22 Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
Mwet ouinge uh ac sa na in kunausyukla. Ya kom akilen luman ongoiya ma ku in tuku sin God me ac sin tokosra me?
23 Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
Mwet lalmwetmet uh oayapa fahk ma inge: Tia wo sie mwet nununku in wiwimwet.
24 Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
El fin sang mwata nu fin mwet se ma suwohs, mwet nukewa ac srungal ac selngawel.
25 Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
A kutena mwet nununku su kai mwet oasr mwata, elos fah kapkapak ac mwet uh ac kaksakunulos.
26 Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
El su kawuk na pwaye lom el ac topuk kom ke kas pwaye.
27 Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
Akola ima lom ac yukwiya ma kom ac moul kac, na kom fah musai lohm sum ac sou lom.
28 Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
Nimet orek loh lain sie mwet fin wangin mwatal. Nimet fahk kutena ma sutuu kacl.
29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
Nimet fahk mu, “Nga ac oru nu sel in oana ke el tuh oru nu sik! Nga ac folokunang pacna ma el oru nu sik!”
30 Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
Nga fahsr sasla ke ima in grape lun sie mwet alsrangesr ac lalfon.
31 A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
Kupoi ke kokul ac mah kap wel, ac pot ma kuhlasak uh mokukla.
32 A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
Nga liye ma inge ac nunku kac, na pa inge mwe luti nga eis kac:
33 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
Farpoeni ac mongla kutu srisrik, eis pacl in motul lom,
34 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
tusruktu ke kom srakna motul, sukasrup ac fah tuku nu fom oana sie mwet pisrapasr su us mwe anwuk inpaol.
