Príslovia 24
1 Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
Non portare invidia ai malvagi, e non desiderare di star con loro,
2 Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
perché il loro cuore medita rapine, e le loro labbra parlan di nuocere.
3 Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
La casa si edifica con la sapienza, e si rende stabile con la prudenza;
4 Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
mediante la scienza, se ne riempiono le stanze d’ogni specie di beni preziosi e gradevoli.
5 Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
L’uomo savio è pien di forza, e chi ha conoscimento accresce la sua potenza;
6 Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
infatti, con savie direzioni potrai condur bene la guerra, e la vittoria sta nel gran numero de’ consiglieri.
7 Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
La sapienza è troppo in alto per lo stolto; egli non apre mai la bocca alla porta di città.
8 Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
Chi pensa a mal fare sarà chiamato esperto in malizia.
9 Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
I disegni dello stolto sono peccato, e il beffardo è l’abominio degli uomini.
10 Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
Se ti perdi d’animo nel giorno dell’avversità, la tua forza è poca.
11 Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
Libera quelli che son condotti a morte, e salva quei che, vacillando, vanno al supplizio.
12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
Se dici: “Ma noi non ne sapevamo nulla!…” Colui che pesa i cuori, non lo vede egli? Colui che veglia sull’anima tua non lo sa forse? E non renderà egli a ciascuno secondo le opere sue?
13 Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
Figliuol mio, mangia del miele perché è buono; un favo di miele sarà dolce al tuo palato.
14 Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
Così conosci la sapienza per il bene dell’anima tua! Se la trovi, c’è un avvenire, e la speranza tua non sarà frustrata.
15 Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
O empio, non tendere insidie alla dimora del giusto! non devastare il luogo ove riposa!
16 Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
ché il giusto cade sette volte e si rialza, ma gli empi son travolti dalla sventura.
17 Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
Quando il tuo nemico cade, non ti rallegrare; quand’è rovesciato, il cuor tuo non ne gioisca,
18 Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
che l’Eterno nol vegga e gli dispiaccia e non storni l’ira sua da lui.
19 Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
Non t’irritare a motivo di chi fa il male, e non portare invidia agli empi;
20 Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
perché non c’è avvenire per il malvagio; la lucerna degli empi sarà spenta.
21 Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
Figliuol mio, temi l’Eterno e il re, e non far lega cogli amatori di novità;
22 Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
la loro calamità sopraggiungerà improvvisa, e chi sa la triste fine dei loro anni?
23 Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
Anche queste sono massime dei Savi. Non è bene, in giudizio, aver de’ riguardi personali.
24 Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
Chi dice all’empio: “Tu sei giusto”, i popoli lo malediranno, lo esecreranno le nazioni.
25 Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
Ma quelli che sanno punire se ne troveranno bene, e su loro scenderanno benedizione e prosperità.
26 Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
Dà un bacio sulle labbra chi dà una risposta giusta.
27 Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
Metti in buon ordine gli affari tuoi di fuori, metti in assetto i tuoi campi, poi ti fabbricherai la casa.
28 Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
Non testimoniare, senza motivo, contro il tuo prossimo; vorresti tu farti ingannatore con le tue parole?
29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
Non dire: “Come ha fatto a me così farò a lui; renderò a costui secondo l’opera sua”.
30 Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
Passai presso il campo del pigro e presso la vigna dell’uomo privo di senno;
31 A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
ed ecco le spine vi crescean da per tutto, i rovi ne coprivano il suolo, e il muro di cinta era in rovina.
32 A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
Considerai la cosa, e mi posi a riflettere; e da quel che vidi trassi una lezione:
33 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
Dormire un po’, sonnecchiare un po’, incrociare un po’ le mani per riposare…
34 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
e la tua povertà verrà come un ladro, e la tua indigenza, come un uomo armato.
