Príslovia 24
1 Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
Folge nicht bösen Leuten und wünsche nicht, bei ihnen zu sein.
2 Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
Denn ihr Herz trachtet nach Schaden, und ihre Lippen raten zu Unglück.
3 Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
Durch Weisheit wird ein Haus gebauet und durch Verstand erhalten.
4 Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
Durch ordentlich Haushalten werden die Kammern voll aller köstlichen, lieblichen Reichtümer.
5 Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
Ein weiser Mann ist stark und ein vernünftiger Mann ist mächtig von Kräften.
6 Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
Denn mit Rat muß man Krieg führen; und wo viel Ratgeber sind, da ist der Sieg.
7 Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
Weisheit ist dem Narren zu hoch; er darf seinen Mund im Tor nicht auftun.
8 Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
Wer ihm selbst Schaden tut, den heißt man billig einen Erzbösewicht.
9 Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
Des Narren Tücke ist Sünde; und der Spötter ist ein Greuel vor den Leuten.
10 Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
Der ist nicht stark, der in der Not nicht fest ist.
11 Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
Errette die, so man töten will, und entzieh dich nicht von denen, die man würgen will.
12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
Sprichst du: Siehe, wir verstehen's nicht; meinest du nicht, der die Herzen weiß, merket es, und der auf die Seele acht hat, kennet es und vergilt dem Menschen nach seinem Werk?
13 Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
Iß, mein Sohn, Honig, denn es ist gut, und Honigseim ist süß in deinem Halse.
14 Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
Also lerne die Weisheit für deine Seele. Wenn du sie findest, so wird's hernach wohlgehen, und deine Hoffnung wird nicht umsonst sein.
15 Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
Laure nicht, als ein Gottloser, auf das Haus des Gerechten; verstöre seine Ruhe nicht!
16 Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
Denn ein Gerechter fällt siebenmal und stehet wieder auf; aber die Gottlosen versinken in Unglück.
17 Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
Freue dich des Falles deines Feindes nicht, und dein Herz sei nicht froh über seinem Unglück;
18 Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
es möchte der HERR sehen und ihm übel gefallen und seinen Zorn von ihm wenden.
19 Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
Erzürne dich nicht über den Bösen und eifre nicht über die Gottlosen;
20 Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
denn der Böse hat nichts zu hoffen, und die Leuchte der Gottlosen wird verlöschen.
21 Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
Mein Kind, fürchte den HERRN und den König und menge dich nicht unter die Aufrührerischen!
22 Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
Denn ihr Unfall wird plötzlich entstehen; und wer weiß, wann beider Unglück kommt?
23 Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
Dies kommt auch von den Weisen: Die Person ansehen im Gericht ist nicht gut.
24 Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
Wer zum Gottlosen spricht: Du bist fromm, dem fluchen die Leute und hasset das Volk.
25 Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
Welche aber strafen, die gefallen wohl, und kommt ein reicher Segen auf sie.
26 Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
Eine richtige Antwort ist wie ein lieblicher Kuß.
27 Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
Richte draußen dein Geschäft aus und arbeite deinen Acker; danach baue dein Haus.
28 Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
Sei nicht Zeuge ohne Ursache wider deinen Nächsten und betrüge nicht mit deinem Munde!
29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
Sprich nicht: Wie man mir tut, so will ich wieder tun und einem jeglichen sein Werk vergelten.
30 Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
Ich ging vor dem Acker des Faulen und vor dem Weinberge des Narren,
31 A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
und siehe, da waren eitel Nesseln drauf und stund voll Disteln, und die Mauer war eingefallen.
32 A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
Da ich das sah, nahm ich's zu Herzen und schauete und lernete dran.
33 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
Du willst ein wenig schlafen und ein wenig schlummern und ein wenig die Hände zusammentun, daß du ruhest;
34 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
aber es wird dir deine Armut kommen wie ein Wanderer und dein Mangel wie ein gewappneter Mann.
