Príslovia 24
1 Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
Verlange nicht nach Boshaften! Trag kein Gelüst, mit ihnen zu verkehren!
2 Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
Denn nur Gewalttat sinnt ihr Herz, und Unheil reden ihre Lippen.
3 Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
Durch Weisheit wird allein ein Haus erbaut, und durch verständig Wesen wird es fest gegründet.
4 Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
Durch Einsicht füllen sich die Kammern mit seltener und wohlverdienter Habe.
5 Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
Ein weiser Mann ist mächtig, ein Kluger voller Kraft.
6 Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
Mit Kunst fuhrst glücklich du den Krieg; der Sieg ist da, wo viele Ratgeber.
7 Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
Dem Toren ist die Weisheit unerreichbar; er fragt nicht auf dem Markt danach.
8 Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
Wer Schlechtigkeit zu tun sich vornimmt, den heißt man einen abgefeimten Schurken.
9 Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
Das Dichten und das Trachten eines Toren ist das Laster, und das des Spötters sind Abscheulichkeiten.
10 Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
Wenn du dich schlaff an schlimmen Tagen zeigst, wird deine Kraft sich mindern.
11 Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
Die man zum Tode führt, die suche zu befreien; verlaß nicht, die man führt zur Hinrichtung hinaus!
12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
Denn, wenn du sagst: "Wir haben's nicht gekonnt", durchschaut's nicht der, der alle Herzen wägt, und wird's nicht inne, der auf deine Seele achtet? Wird nicht dem Mann nach seinem Tun vergolten?
13 Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
Mein Sohn iß Honig! Er ist gut. Und Honigseim! Süß ist er deinem Gaumen.
14 Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
So schätze auch die Weisheit ein für deine Seele! Wenn du sie findest, gibt es eine Zukunft, und deine Hoffnung wird nicht mehr zuschanden.
15 Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
Belaure, Frevler, nicht des Frommen Ruhestätte! Dir soll es nicht gelingen, seine Lagerstätte zu zerstören.
16 Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
Denn fällt auch siebenmal der Fromme, steht er doch immer wieder auf; die Frevler aber sinken in das Unglück.
17 Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
Nicht juble über deines Feindes Fall, und über seinen Sturz frohlocke nicht dein Herz!
18 Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
Sonst sieht mit Mißbehagen es der Herr und wendet seinen Zorn von jenem.
19 Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
Erhitze dich nicht über Bösewichte! Ereifere dich nicht über Frevler!
20 Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
Denn keine Zukunft hat der Böse; des Bösewichtes Leuchte wird erlöschen.
21 Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
Mein Sohn! Fürchte den Herrn und fürcht den König! Mit Aufrührern verkehre nicht!
22 Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
Denn plötzlich kommt ihr Unheil, und dem Mißgeschicke, das von beiden kommt, wer weiß ihm zu begegnen?
23 Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
Auch das sind Aussprüche von Weisen: Bei Gericht Parteilichkeit: ein übel Ding.
24 Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
Wer zu dem Schuldigen spricht: "Du bist im Recht", ja, den verwünschen Völker und verfluchen Nationen.
25 Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
Doch denen, die gebührend strafen, ergeht es wohl, und über sie kommt Glück und Segen.
26 Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
Die Lippen schließt, wer immer rechte Antwort gibt.
27 Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
Besorge draußen dein Geschäft! Bestell den Acker dir! Setz dein Gebäude gut instand!
28 Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
Sei gegen deinen Nächsten niemals Zeuge ohne Grund! Täusch mit den Lippen nicht!
29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
Sprich nicht: "So wie er mir getan, so will auch ich ihm tun; ich will dem Mann nach seinem Tun vergelten!"
30 Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
Den Acker eines faulen Mannes habe ich betrachtet, den Weinberg eines unverständigen Menschen.
31 A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
Da war er ganz in Wicken aufgegangen; das Unkraut deckte seine Fläche, und seine Steinmauer war eingerissen.
32 A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
Ich habe hingeschaut und es beherzigt; ich habe hingeblickt und eine Warnung mir daraus genommen.
33 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
"Ach noch ein wenig Schlaf, ein wenig Schlummer, ein wenig noch die Hände ineinander legen, um zu ruhen!"
34 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
Schon kommt die Armut über dich gleich der des Strolches, und Mangel gleich dem eines Bettlers.
