Príslovia 24
1 Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
Älä kadehdi pahoja ihmisiä äläkä halua heidän seuraansa.
2 Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
Sillä heidän mielensä miettii väkivaltaa, ja turmiota haastavat heidän huulensa.
3 Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
Viisaudella talo rakennetaan ja ymmärryksellä vahvaksi varustetaan.
4 Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
Taidolla täytetään kammiot, kaikkea kallista ja ihanaa tavaraa täyteen.
5 Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
Viisas mies on väkevä, ja taidon mies on voipa voimaltansa.
6 Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
Neuvokkuudella näet on sinun käytävä sotaa, ja neuvonantajain runsaus tuo menestyksen.
7 Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
Kovin on korkea hullulle viisaus, ei hän suutansa avaa portissa.
8 Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
Jolla on pahanteko mielessä, sitä juonittelijaksi sanotaan.
9 Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
Synti on hulluuden työ, ja pilkkaaja on ihmisille kauhistus.
10 Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
Jos olet ollut veltto, joutuu ahtaana aikana voimasi ahtaalle.
11 Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
Pelasta ne, joita kuolemaan viedään, pysäytä ne, jotka surmapaikalle hoippuvat.
12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
Jos sanot: "Katso, emme tienneet siitä", niin ymmärtäähän asian sydänten tutkija; sinun sielusi vartioitsija sen tietää, ja hän kostaa ihmiselle hänen tekojensa mukaan.
13 Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
Syö hunajaa, poikani, sillä se on hyvää, ja mesi on makeaa suussasi.
14 Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
Samankaltaiseksi tunne viisaus sielullesi; jos sen löydät, on sinulla tulevaisuus, ja toivosi ei mene turhaan.
15 Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
Älä väijy, jumalaton, vanhurskaan majaa, älä hävitä hänen leposijaansa.
16 Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
Sillä seitsemästi vanhurskas lankeaa ja nousee jälleen, mutta jumalattomat suistuvat onnettomuuteen.
17 Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
Älä iloitse vihamiehesi langetessa, älköön sydämesi riemuitko hänen suistuessaan kumoon,
18 Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
ettei Herra, kun sen näkee, sitä pahana pitäisi, ja kääntäisi vihaansa pois hänestä.
19 Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
Älä vihastu pahantekijäin tähden, älä kadehdi jumalattomia.
20 Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
Sillä ei ole pahalla tulevaisuutta; jumalattomien lamppu sammuu.
21 Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
Pelkää, poikani, Herraa ja kuningasta, älä sekaannu kapinallisten seuraan.
22 Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
Sillä yhtäkkiä tulee heille onnettomuus, tuomio-kuka tietää milloin-toisille niinkuin toisillekin.
23 Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
Nämäkin ovat viisaitten sanoja. Ei ole hyvä tuomitessa henkilöön katsoa.
24 Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
Joka sanoo syylliselle: "Sinä olet syytön", sitä kansat kiroavat, kansakunnat sadattelevat.
25 Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
Mutta jotka oikein tuomitsevat, niiden käy hyvin, ja heille tulee onnen siunaus.
26 Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
Se huulille suutelee, joka oikean vastauksen antaa.
27 Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
Toimita tehtäväsi ulkona ja tee valmista pellollasi; sitten perusta itsellesi perhe.
28 Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
Älä ole syyttä todistajana lähimmäistäsi vastaan, vai petätkö sinä huulillasi?
29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
Älä sano: "Niinkuin hän teki minulle, niin teen minä hänelle, minä kostan miehelle hänen tekojensa mukaan".
30 Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
Minä kuljin laiskurin pellon ohitse, mielettömän miehen viinitarhan vieritse.
31 A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
Ja katso: se kasvoi yltänsä polttiaisia; sen pinta oli nokkosten peitossa ja sen kiviaita luhistunut.
32 A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
Minä katselin ja painoin mieleeni, havaitsin ja otin opikseni:
33 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
Nuku vielä vähän, torku vähän, makaa vähän ristissä käsin,
34 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
niin köyhyys käy päällesi niinkuin rosvo ja puute niinkuin asestettu mies.
