Príslovia 24
1 Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
Älä ole kiivas pahain ihmisten kanssa, ja älä himoitse olla heitä läsnä;
2 Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
Sillä heidän sydämensä pyytää vahingoittaa, ja heidän huulensa neuvovat pahuuteen.
3 Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
Viisaudella raknnetaan huone, ja toimella se vahvistetaan.
4 Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
Taidolla kammio täytetään kaikkinaisista kalliista ja jaloista tavaroista.
5 Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
Viisas mies on väkevä, ja toimellinen mies on voimallinen väestä.
6 Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
Sillä neuvolla sodatkin pidetään: ja jossa monta neuvonantajaa on, siinä on voitto.
7 Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
Viisaus on hullulle ylen korkia, ei hän tohdi avata suutansa portissa.
8 Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
Joka ajattelee pahaa tehdäksensä, se kutsutaan pahain ajatusten päämieheksi.
9 Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
Tyhmäin ajatus on synti, ja pilkkaaja on kauhistus ihmisille.
10 Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
Ei se ole väkevä, joka ei tuskassa vahva ole.
11 Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
Auta niitä, joita tappaa tahdotaan, ja älä vedä sinuas pois pois niiden tyköä, jotka kuoletetaan.
12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
Jos sinä sanot: katso, emme ymmärrä sitä! luuletkos, ettei se, joka sydämet tutkii, sitä ymmärrä? ja se, joka sielustas ottaa vaarin, tunne sitä ja kosta ihmiselle tekonsa jälkeen?
13 Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
Syö, poikani, hunajaa; sillä se on hyvä, ja mesileupä on makia suus laelle.
14 Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
Niin on myös viisauden oppi sielulles: koskas sen löydät, niin sinun viimein käy hyvin, ja ei sinun toivos ole turha.
15 Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
Älä vartioitse vanhurskaan huonetta, sinä jumalatoin, älä hukkaa hänen lepoansa.
16 Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
Sillä vanhurskas taitaa langeta seitsemän kertaa, ja nousee jälleen; mutta jumalattomat kaatuvat onnettomuuteen.
17 Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
Älä iloitse vihamiehes vahingosta, ja älköön sinun sydämes riemuitko hänen onnettomuudestansa,
18 Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
Ettei Herra näkisi sitä, ja se olis hänelle kelvotoin, ja hän kääntäis vihansa pois hänen päältänsä.
19 Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
Älä vihastu pahain päälle, älä myös ole kiivas jumalattomain tähden;
20 Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
Sillä ei häijyllä ole mitään toivomista, ja jumalattomain kynttilä pitää sammuman.
21 Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
Poikani, pelkää Herraa ja kuningasta, ja älä sekoita sinuas kapinan nostajain kanssa.
22 Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
Sillä heidän kadotuksensa nousee äkisti: ja kuka tietää, koska kummankin onnetomuus tulee?
23 Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
Nämä ovat myös viisasten: ei ole hyvä katsoa muotoa tuomiossa.
24 Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
Joka jumalattomalle sanoo: sinä olet hurskas! häntä kiroovat ihmiset, ja kansa vihaa häntä.
25 Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
Mutta jotka rankaisevat, he ovat otolliset, ja runsas siunaus tulee heidän päällensä.
26 Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
Toimellinen vastaus on niinkuin suloinen suun antamus.
27 Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
Toimita työs ulkona, ja valmista peltos, ja rakenna sitte huonees.
28 Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
Älä todista lähimmäistäs vastaan ilman syytä, ja älä petä suullas.
29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
Älä sano: niinkuin hän teki minulle, niin minä teen hänelle: minä kostan jokaiselle hänen tekonsa jälkeen.
30 Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
Minä kävin laiskan pellon ohitse, ja tyhmän viinamäen sivuitse,
31 A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
Ja katso, siinä olivat paljaat ohdakkeet kasvaneet, ja se oli nukulaista täynnä, ja aidat olivat kaatuneet.
32 A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
Kuin minä sen bäin, panin minä sen sydämeeni, katselin ja opin siitä.
33 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
Sinä tahdot vielä vähä maata ja unelias olla, ja enempi käsiäs yhteen panna lepäämään;
34 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
Mutta köyhyytes pitää sinulle tuleman niinkuin matkamies, ja vaivaisuus niinkuin varustettu mies.
