Príslovia 24
1 Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
Be not thou envious of wicked men, neither crave to be with them;
2 Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
For, violence, their heart muttereth, and, mischief, their lips do speak.
3 Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
In wisdom, is a house builded, and, in understanding, is it established;
4 Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
And, in knowledge, chambers are filled, with all acquisitions, costly and fair.
5 Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
A wise man, is mighty, and, a man of knowledge, becometh alert in vigour.
6 Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
Surely, with concerted measures, shalt thou make for thyself war, and, success, lieth in the greatness of the counsellor.
7 Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
Unattainable to a foolish man, are the dictates of wisdom, in the gate, he openeth not his mouth.
8 Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
He that deviseth to do mischief, him, shall men call, a master of plots.
9 Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
The purpose of folly, is sin, and, an abomination to mankind, is a buffoon.
10 Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
Thou hast been slothful in the day of straitness, Strait, is thy strength.
11 Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
Deliver thou such as are being led forth to death, and, them who are tottering to slaughter, oh that thou wouldst hold back!
12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
Though thou say, Lo! we knew not this, Shall not, he that proveth hearts, himself, discern? And, he that formeth thy soul, himself, know? and bring back to a son of earth according to his deed?
13 Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
My son, eat thou honey, because it is good, —and droppings from the comb [because they are] sweet to thy palate:
14 Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
Thus, take knowledge of wisdom, for thine own soul; If thou find it, then there is a future, and, thine expectation, shall not be cut off.
15 Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
Do not lie in wait, thou lawless man, against the home of the righteous, —neither destroy thou his place of rest;
16 Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
For, seven times, may the righteous fall and yet arise, but, lawless men, shall stumble into calamity.
17 Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
When thine enemy falleth, do not thou rejoice, and, when he stumbleth, let not thy heart exult:
18 Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
Lest Yahweh see it, and it be wicked in his eyes, and he turn away from him his anger.
19 Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
Burn not with vexation against evil doers, be not envious of lawless men;
20 Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
For there shall be no future for the wicked, The lamp of the lawless, shall go out.
21 Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
Revere thou Yahweh, my son, and the king, and, with the fickle, have thou no fellowship;
22 Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
For, suddenly, shall arise their calamity; and, the misfortune of their years, who knoweth?
23 Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
These things also, concern the wise, To take note of faces in judgment, is not good.
24 Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
He that saith to the lawless man, Righteous, thou art, peoples shall denounce him, populations shall curse him;
25 Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
But, to reprovers, one should be pleasant, and, upon them, should come an excellent blessing:
26 Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
Lips, should one kiss with one who answereth in right words.
27 Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
Prepare, in the open, thy work, and make ready, in the field, for thyself, Afterwards, shalt thou build thy house.
28 Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
Do not become a needless witness against thy neighbour, so mightest thou open too wide thy lips:
29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
Do not say—According to what he hath done to me, so, will I do to him, I will repay every one according to his work.
30 Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
By the field of the sluggard, I passed, and by the vineyard of a man lacking sense;
31 A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
And lo! there had come up all over it—thorns, there had covered the face thereof—thistles, and, the stone fence thereof, had been thrown down.
32 A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
So I observed it, for myself, I applied my heart, I looked—I accepted correction:
33 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
A little sleep, a little slumber, a little folding of the hands to rest:
34 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
So shall come in, as a highwayman, thy poverty, and, thy want, as one armed with a shield.
