Príslovia 24
1 Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
Be not thou envious of evil men, neither desire to be with them.
2 Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
For their heart studieth destruction, and their lips talk of mischief.
3 Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
Through wisdom is a house builded; and by understanding it is established;
4 Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
And by knowledge are the chambers filled with all precious and pleasant riches.
5 Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
A wise man is strong; yea, a man of knowledge increaseth strength.
6 Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
For with wise advice thou shalt make thy war; and in the multitude of counsellors there is safety.
7 Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
Wisdom is as unattainable to a fool as corals; he openeth not his mouth in the gate.
8 Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
He that deviseth to do evil, men shall call him a mischievous person.
9 Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
The thought of foolishness is sin; and the scorner is an abomination to men.
10 Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
If thou faint in the day of adversity, thy strength is small indeed.
11 Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
Deliver them that are drawn unto death; and those that are ready to be slain wilt thou forbear to rescue?
12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
If thou sayest: 'Behold, we knew not this', doth not He that weigheth the hearts consider it? And He that keepeth thy soul, doth not He know it? And shall not He render to every man according to his works?
13 Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
My son, eat thou honey, for it is good, and the honeycomb is sweet to thy taste;
14 Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
So know thou wisdom to be unto thy soul; if thou hast found it, then shall there be a future, and thy hope shall not be cut off.
15 Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
Lie not in wait, O wicked man, against the dwelling of the righteous, spoil not his resting-place;
16 Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
For a righteous man falleth seven times, and riseth up again, but the wicked stumble under adversity.
17 Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
Rejoice not when thine enemy falleth, and let not thy heart be glad when he stumbleth;
18 Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
Lest the LORD see it, and it displease Him, and He turn away His wrath from him.
19 Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
Fret not thyself because of evildoers, neither be thou envious at the wicked;
20 Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
For there will be no future to the evil man, the lamp of the wicked shall be put out.
21 Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
My son, fear thou the LORD and the king, and meddle not with them that are given to change;
22 Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
For their calamity shall rise suddenly; and who knoweth the ruin from them both?
23 Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
These also are sayings of the wise. To have respect of persons in judgment is not good.
24 Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
He that saith unto the wicked: 'Thou art righteous', peoples shall curse him, nations shall execrate him;
25 Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
But to them that decide justly shall be delight, and a good blessing shall come upon them.
26 Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
He kisseth the lips that giveth a right answer.
27 Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
Prepare thy work without, and make it fit for thyself in the field; and afterwards build thy house.
28 Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
Be not a witness against thy neighbour without cause; and deceive not with thy lips.
29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
Say not: 'I will do so to him as he hath done to me; I will render to the man according to his work.'
30 Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
I went by the field of the slothful, and by the vineyard of the man void of understanding;
31 A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
And, lo, it was all grown over with thistles, the face thereof was covered with nettles, and the stone wall thereof was broken down.
32 A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
Then I beheld, and considered well; I saw, and received instruction.
33 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
'Yet a little sleep, a little slumber, a little folding of the hands to sleep' —
34 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
So shall thy poverty come as a runner, and thy want as an armed man.
