Príslovia 24
1 Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
Be not thou enuious against euill men, neither desire to be with them.
2 Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
For their heart imagineth destruction, and their lippes speake mischiefe.
3 Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
Through wisdome is an house builded, and with vnderstanding it is established.
4 Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
And by knowledge shall the chambers bee filled with all precious, and pleasant riches.
5 Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
A wise man is strong: for a man of vnderstanding encreaseth his strength.
6 Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
For with counsel thou shalt enterprise thy warre, and in the multitude of them that can giue counsell, is health.
7 Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
Wisdome is hie to a foole: therefore he can not open his mouth in the gate.
8 Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
Hee that imagineth to doe euill, men shall call him an autour of wickednes.
9 Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
The wicked thought of a foole is sinne, and the scorner is an abomination vnto men.
10 Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
If thou bee faint in the day of aduersitie, thy strength is small.
11 Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
Deliuer them that are drawen to death: wilt thou not preserue them that are led to be slaine?
12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
If thou say, Beholde, we knew not of it: he that pondereth the heartes, doeth not hee vnderstand it? and hee that keepeth thy soule, knoweth he it not? will not he also recompense euery man according to his workes?
13 Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
My sonne, eate hony, for it is good, and the hony combe, for it is sweete vnto thy mouth.
14 Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
So shall the knowledge of wisdome be vnto thy soule, if thou finde it, and there shall be an ende, and thine hope shall not be cut off.
15 Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
Laye no waite, O wicked man, against the house of the righteous, and spoyle not his resting place.
16 Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
For a iust man falleth seuen times, and riseth againe: but the wicked fall into mischiefe.
17 Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
Bee thou not glad when thine enemie falleth, and let not thine heart reioyce when hee stumbleth,
18 Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
Least the Lord see it, and it displease him, and he turne his wrath from him.
19 Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
Fret not thy selfe because of the malicious, neither be enuious at the wicked.
20 Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
For there shall bee none ende of plagues to the euill man: the light of the wicked shall bee put out.
21 Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
My sonne feare the Lord, and the King, and meddle not with them that are sedicious.
22 Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
For their destruction shall rise suddenly, and who knoweth the ruine of them both?
23 Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
ALSO THESE THINGS PERTEINE TO THE WISE, It is not good to haue respect of any person in iudgement.
24 Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
He that saith to the wicked, Thou art righteous, him shall the people curse, and the multitude shall abhorre him.
25 Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
But to them that rebuke him, shall be pleasure, and vpon them shall come the blessing of goodnesse.
26 Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
They shall kisse the lippes of him that answereth vpright wordes.
27 Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
Prepare thy worke without, and make readie thy thinges in the fielde, and after, builde thine house.
28 Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
Be not a witnes against thy neighbour without cause: for wilt thou deceiue with thy lippes?
29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
Say not, I wil doe to him, as he hath done to mee, I will recompence euery man according to his worke.
30 Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
I passed by the fielde of the slouthfull, and by the vineyarde of the man destitute of vnderstanding.
31 A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
And lo, it was al growen ouer with thornes, and nettles had couered the face thereof, and the stone wall thereof was broken downe.
32 A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
Then I behelde, and I considered it well: I looked vpon it, and receiued instruction.
33 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
Yet a litle sleepe, a litle slumber, a litle folding of the handes to sleepe.
34 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
So thy pouertie commeth as one that traueileth by the way, and thy necessitie like an armed man.
