Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
Kadar sedeš, da ješ z vladarjem, marljivo preudari, kaj je pred teboj
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
in si nastavi nož na vrat, če si požrešen človek.
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Ne bodi željan njegovih slaščic, kajti le-te so varljiva hrana.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Ne trudi se biti bogat, odnehaj od svoje lastne modrosti.
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
Hočeš postaviti svoje oči na tisto, česar ni? Kajti bogastva sebi zagotovo delajo peruti; odletijo proč kakor orel proti nebu.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Ne jej kruha tistega, ki ima zlobno oko niti si ne želi njegovih okusnih jedi,
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
kajti kakor misli v svojem srcu, takšen je: »Jej in pij, « ti pravi, toda njegovo srce ni s teboj.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
Košček, ki si ga pojedel, boš izbljuval in izgubil svoje sladke besede.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Ne govori v ušesa bedaka, kajti preziral bo modrost tvojih besed.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Ne odstrani starega mejnika in ne vstopaj na polja osirotelih,
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
kajti njihov odkupitelj je mogočen, zoper tebe bo zagovarjal njihovo pravdo.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Svoje srce usmeri k poučevanju in svoja ušesa k besedam spoznanja.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Ne zadržuj grajanja pred otrokom, kajti če ga udariš s šibo, ne bo umrl.
Udaril ga boš s šibo, njegovo dušo pa boš rešil pred peklom. (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
Moj sin, če bo tvoje srce modro, se bo moje srce veselilo, celo moje.
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
Da, moja notranjost se bo veselila, ko tvoje ustnice govorijo prave besede.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Naj tvoje srce ne zavida grešnikom, temveč sam bodi ves dan v strahu Gospodovem.
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
Kajti zagotovo je konec, in tvoje pričakovanje ne bo odrezano.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Prisluhni, ti, moj sin in bodi moder in svoje srce usmerjaj na poti.
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Ne bodi med vinskimi bratci, med upornimi jedci mesa,
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
kajti pijanec in požeruh bosta prišla k revščini, in zaspanost bo človeka oblekla s cunjami.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Prisluhni svojemu očetu, ki te je zaplodil in ne preziraj svoje matere, ko je stara.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Kupi resnico in je ne prodaj, tudi modrost, poučevanje in razumevanje.
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
Oče pravičnega se bo silno veselil in kdor je zaplodil modrega otroka, bo zaradi njega imel veselje.
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Tvoj oče in tvoja mati bosta vesela in tista, ki te je nosila, se bo veselila.
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
Moj sin, daj mi svoje srce in naj tvoje oči opazujejo moje poti.
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
Kajti vlačuga je globok jarek; in tuja ženska je tesna jama.
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
Prav tako preži, kakor za plenom in povečuje prestopnike med možmi.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Kdo ima gorje? Kdo ima bridkost? Kdo ima spore? Kdo ima blebetanje? Kdo ima rane brez razloga? Kdo ima rdečino oči?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
Tisti, ki se dolgo zadržujejo pri vinu; gredo, da iščejo mešano vino.
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Ne glej na vino, kadar je rdeče, kadar daje svojo barvo v čaši, ko jo pravilno primakneš k sebi.
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
Nazadnje udari kakor kača in piči kakor gad.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Tvoje oči bodo zagledale tujo žensko in tvoje srce bo izreklo sprevržene stvari.
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
Da, ti boš kakor tisti, ki se uleže na sredo morja ali kakor kdor leži na vrhu jambora.
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
»Udarili so me, « boš rekel in »nisem bil bolan, pretepli so me, pa tega nisem čutil, kdaj se bom prebudil? Ponovno ga bom poiskal.«
