Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
Quando te assentares a comer com um governador, attenta bem para o que se te poz diante,
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
E põe uma faca á tua garganta, se és homem de grande appetite.
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Não cubices os seus manjares gostosos, porque são pão de mentiras.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Não te cances para enriqueceres; dá de mão á tua prudencia.
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
Porventura fitarás os teus olhos n'aquillo que não é nada? porque certamente se fará azas e voará ao céu como a aguia
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Não comas o pão d'aquelle que tem o olho maligno, nem cubices os seus manjares gostosos.
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
Porque, como imaginou na sua alma, te dirá: Come e bebe; porém o seu coração não estará comtigo.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
Vomitarias o bocado que comeste, e perderias as tuas suaves palavras.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Não falles aos ouvidos do tolo, porque desprezará a sabedoria das tuas palavras.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Não removas os limites antigos, nem entres nas herdades dos orphãos,
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
Porque o seu redemptor é o Forte, que pleiteará a sua causa contra ti.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Applica á disciplina o teu coração, e os teus ouvidos ás palavras do conhecimento.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Não retires a disciplina da creança, quando a fustigares com a vara; nem por isso morrerá.
Tu a fustigarás com a vara, e livrarás a sua alma do inferno. (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
Filho meu, se o teu coração fôr sabio, alegrar-se-ha o meu coração, sim, o meu proprio,
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
E exultarão os meus rins, quando os teus labios fallarem coisas rectas.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Não inveje aos peccadores o teu coração; antes sê no temor do Senhor todo o dia
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
Porque devéras ha um bom fim: não será cortada a tua expectação.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Ouve tu, filho meu, e sê sabio, e dirige no caminho o teu coração.
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Não estejas entre os beberrões de vinho, nem entre os comilões de carne.
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
Porque o beberrão e o comilão empobrecerão; e a somnolencia faz trazer os vestidos rotos.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Ouve a teu pae, que te gerou, e não desprezes a tua mãe, quando vier a envelhecer.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Compra a verdade, e não a vendas: a sabedoria, e a disciplina, e a prudencia.
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
Grandemente se regozijará o pae do justo, e o que gerar a um sabio se alegrará n'elle.
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Alegrem-se teu pae e tua mãe, e regozije-se a que te gerou.
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
Dá-me, filho meu, o teu coração, e os teus olhos observem os meus caminhos.
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
Porque cova profunda é a prostituta, e poço estreito a estranha.
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
Tambem ella, como um salteador, se põe a espreitar, e multiplica entre os homens os iniquos.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Para quem são os ais? para quem os pezares? para quem as pelejas? para quem as queixas? para quem as feridas sem causa? e para quem os olhos vermelhos?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
Para os que se demoram perto do vinho, para os que andam buscando bebida misturada.
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Não olhes para o vinho quando se mostra vermelho, quando resplandece no copo e se escoa suavemente.
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
No seu fim morderá como a cobra, e como o basilisco picará.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Os teus olhos olharão para as mulheres estranhas, e o teu coração fallará perversidades.
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
E serás como o que dorme no meio do mar, e como o que dorme no topo do mastro.
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
E dirás: Espancaram-me, e não me doeu; maçaram-me, e não o senti; quando virei a despertar? ainda tornarei a buscal-a outra vez
