Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
Ie miambesatse hitrao-pikama ami’ty mpifehe, biribirio ty añatrefa’o eo,
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
vaho tohoro meso ty tretra’o naho mpanao avetse irehe.
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Ko lelalelae’o o raha mafiri’eo, fa mahakama mahatsikapy.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Ko mamokotse vatañe ho mpañaleale, ijihero am-pisafiri’o.
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
Ampihelañe’o fihaino hao ty tsy eo? fa toe mitsene elatse manahake ty vantio ty vara mitiliñe mb’an-dindiñe eñe.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Ko kamae’o ty hàne’ o matitio, ko irie’o o aze mafirio;
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
Fa hambañe ami’ty fañereñere’e añ’ova’e ao ty ie: hoe re ama’o; Mikamà naho minoma! fe tsy ama’o ty tro’e.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
Hilañe’o i pilipito’e nitsopehe’oy, vaho hianto i fañandriaña’oy.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Ko misaontsy am-pitsanoña’ ty seretse, fa ho sirikae’e ty hihi’ o enta’oo.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Ko avi’o ty nifaritsohañe haehae, vaho ko miaribañe ty tanem-bode-rae,
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
amy te maozatse ty mpijeba’ iareo; hitohaña’e ty ama’o.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Ampiantofo filie-batañe ty arofo’o, vaho volan-kilàla o ravembia’oo.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Ko ahànkañe ami’ty ana’o ty lilo; fa tsy mahavetrake ty lafan-kobaiñe.
Ie pisoe’o an-kobaiñe, ho haha’o an tsikeokeok’ ao ty tro’e. (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
O anako, naho mahihitse ty tro’o, ho ehake ty troko,
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
vaho hirebeke ty añ’ovako ao naho mahafivolañe ty hiti’e o soñi’oo.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Ko apo’o ho tsikirihen-tro’o ty mpandilatse, fe imaneo lomoñandro ty fañeveñañe am’ Iehovà.
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
Toe ey ty ho avy, vaho tsy haitoañe ty fisalalà’o.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
O anako, mitsanoña naho mahihira, vaho avantaño mb’amy lalañey ty tro’o.
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Ko mitraok’ amo mpitolom-pitrini-divaio, ndra amo mpamotseke henao;
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
fa songa hivarin-ko rarake ty mahake naho i jike; vaho hisikin-tsirodea ty poie.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Tsendreño ty rae nisamak’ azo, vaho ko injè’o ty rene’o t’ie bey.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Vilio ty hatò le ko aletake; ikalò hihitse naho anatse vaho hilala.
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
Handia taroba ty rae’ i mahitiy; vaho hifalea’e i ana-dahy karafito nampiareñe’ey.
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Ampiehafo ty rae’o naho i rene’o; hampinembanembañ’ i nisamak’ azoy.
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
O anake, atoloro ahiko ty tro’o, le ampifaleo amo satakoo o maso’oo.
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
Kadaha laleke ty tsimirirañe, vaho vovoñe maifitse ty karapilo.
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
Mivoñoñe ao re hoe malaso, vaho ampitomboe’e am’ondatio ty hatsivokarañe.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Ia ty mioremèñe, ia ty mihontoke? Ia ty ampoheke? Ia ty mitoreo? Ia ty vinonotroboke tsy amam-poto’e; Ia ty ama-maso mandofiry?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
O mihenekeneke an-divaio, o mitolom-pitsopeke divay linaroo.
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Ko hentea’o ty hamena’ ty divay, ty fimilomilo’e am-pitovy ao, ty falamam-pioriha’e.
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
Ie am-para’e mitifatse hoe lapetake vaho mihehetse hoe fandrefeala.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Hahaoniñe sahàtse o maso’oo, vaho hivolan-kamengohañe ty ron-doha’o.
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
Le hanahake ty mitsalalampatse aivo’ i riakey irehe, naho ty mandre ambone’ ty bodan-dain-dakañe eo.
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
Namofok’ ahy iereo, fe tsy manaintaiñe; linafa’e fe tsy nireiko! Ombia te ho tsekake hipaiako indraike?
