Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
Soki ovandi mpo na kolia mesa moko elongo na mokonzi, tala malamu moto oyo azali liboso na yo.
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
Tia mbeli na mongongo na yo soki ozalaka lokoso.
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Kolula te bilei na ye ya kitoko, pamba te, tango mosusu, ezali na yango bololo.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Koboma nzoto te mpo na koluka kozwa bomengo, kotia mayele na yo te kati na yango.
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
Tango okobwaka miso na ngambo ya bomengo, ekobunga, pamba te ezalaka na mapapu mpe epumbwaka na likolo makasi lokola mpongo.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Kolia te bilei ya moto oyo azali kotala yo na miso mabe mpe kolula te bilei na ye ya kitoko,
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
pamba te azalaka ndenge makanisi ya motema na ye ezali. Alobaka: « Lia mpe mela, » kasi motema na ye ezali elongo na yo te.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
Okosanza eteni oyo oliaki, mpe maloba na yo ya kitoko ekokende pamba.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Kolobaka na zoba te, pamba te akotiola bwanya ya maloba na yo.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Kozongisa te na sima mondelo ya kala mpe kokota te na bilanga ya bana bitike,
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
pamba te Molobeli na bango azalaka makasi, akozwa makambo na bango na maboko mpo na kotelemela yo.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Tika ete motema na yo endimaka kotosa mibeko, mpe matoyi na yo eyokaka maloba ya boyebi!
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Kozangisa te kopesa mwana etumbu; soki obeti ye fimbu, akokufa te.
Na kobeta ye fimbu, okokangola molimo na ye na lifelo. (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
Mwana na ngai, soki motema na yo ezali na bwanya, motema na ngai ekozala na esengo.
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
Solo, bomoto na ngai nyonso ekotonda na esengo, soki bibebu na yo elobi makambo ya sembo.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Tika ete motema na yo elulaka te bato ya masumu, kasi zalaka tango nyonso na posa makasi ya kotosa Yawe;
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
pamba te suka na yo ekozala solo malamu mpe elikya na yo ekozala ya pamba te.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Mwana na ngai, yoka mpe zala na bwanya, batela motema na yo kati na nzela ya sembo.
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Kozala esika moko te na balangwi masanga to na bato ya lokoso,
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
pamba te balangwi masanga mpe bato na lokoso bakomaka babola, mpe bogoyigoyi ekolatisa bango bilamba epasuka.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Yokela tata oyo aboti yo, mpe kotiola mama na yo te ata soki anuni.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Luka bosolo, kasi koteka yango te; sala se bongo na bwanya, na mateya mpe na mayele.
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
Tata ya moto ya sembo akozala na esengo mingi, mpe moto oyo abota mwana ya bwanya akosepela kati na ye.
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Tika ete tata na yo mpe mama na yo basepela! Tika ete mama oyo abota yo azala na esengo!
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
Mwana na ngai ya mobali, pesa ngai motema na yo, mpe tika ete miso na yo esepela na nzela na ngai!
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
Pamba te mwasi ya ndumba azali lokola libulu ya monene, mpe mwasi ya mopaya azali lokola libulu ya mozindo.
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
Mwasi ya ndumba atelemaka na ekenge lokola moyibi mpe akomisaka mibali bazoba koleka.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Mpo na nani: « Ah ngai, mawa! » Mpo na nani: « Eh! » Mpo na nani koswanaswana? Mpo na nani kolelalela? Mpo na nani kowelana ezanga tina? Mpo na nani kotelisa miso?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
Mpo na bato oyo bawumelaka liboso ya masanga ya vino, mpo na bato oyo bamelaka masanga ya makasi.
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Kotalaka te masanga ya vino tango ezali motane, tango ezali kongala kati na kopo mpe kokita na pete na mongongo.
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
Na suka na yango, ekoswa yo lokola nyoka mpe ekotia yo minu lokola etupa.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Miso na yo ekomona biloko na ndenge ya kokamwa, mpe motema na yo ekobimisa makambo ya bozoba.
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
Boye, okokoma lokola moto oyo alali kati na ebale monene, mpe lokola moto oyo alali na songe ya nzete ya molayi.
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
Okoloba: « Babeti ngai, kasi nazali koyoka pasi te; babeti ngai fimbu, kasi nazali koyoka eloko te! Tango nini nakolamuka? Nakozongela lisusu komela vino. »
