Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
quando sederis ut comedas cum principe diligenter adtende quae posita sunt ante faciem tuam
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
et statue cultrum in gutture tuo si tamen habes in potestate animam tuam
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
ne desideres de cibis eius in quo est panis mendacii
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
noli laborare ut diteris sed prudentiae tuae pone modum
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
ne erigas oculos tuos ad opes quas habere non potes quia facient sibi pinnas quasi aquilae et avolabunt in caelum
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
ne comedas cum homine invido et ne desideres cibos eius
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
quoniam in similitudinem arioli et coniectoris aestimat quod ignorat comede et bibe dicet tibi et mens eius non est tecum
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
cibos quos comederas evomes et perdes pulchros sermones tuos
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
in auribus insipientium ne loquaris quia despicient doctrinam eloquii tui
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
ne adtingas terminos parvulorum et agrum pupillorum ne introeas
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
propinquus enim eorum Fortis est et ipse iudicabit contra te causam illorum
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
ingrediatur ad doctrinam cor tuum et aures tuae ad verba scientiae
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
noli subtrahere a puero disciplinam si enim percusseris eum virga non morietur
tu virga percuties eum et animam eius de inferno liberabis (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
fili mi si sapiens fuerit animus tuus gaudebit tecum cor meum
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
et exultabunt renes mei cum locuta fuerint rectum labia tua
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
non aemuletur cor tuum peccatores sed in timore Domini esto tota die
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
quia habebis spem in novissimo et praestolatio tua non auferetur
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
audi fili mi et esto sapiens et dirige in via animum tuum
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
noli esse in conviviis potatorum nec in comesationibus eorum qui carnes ad vescendum conferunt
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
quia vacantes potibus et dantes symbola consumentur et vestietur pannis dormitatio
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
audi patrem tuum qui genuit te et ne contemnas cum senuerit mater tua
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
veritatem eme et noli vendere sapientiam et doctrinam et intellegentiam
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
exultat gaudio pater iusti qui sapientem genuit laetabitur in eo
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
gaudeat pater tuus et mater tua et exultet quae genuit te
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
praebe fili mi cor tuum mihi et oculi tui vias meas custodiant
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
fovea enim profunda est meretrix et puteus angustus aliena
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
insidiatur in via quasi latro et quos incautos viderit interficit
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
cui vae cuius patri vae cui rixae cui foveae cui sine causa vulnera cui suffusio oculorum
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
nonne his qui morantur in vino et student calicibus epotandis
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
ne intuearis vinum quando flavescit cum splenduerit in vitro color eius ingreditur blande
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
sed in novissimo mordebit ut coluber et sicut regulus venena diffundet
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
oculi tui videbunt extraneas et cor tuum loquetur perversa
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
et eris sicut dormiens in medio mari et quasi sopitus gubernator amisso clavo
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
et dices verberaverunt me sed non dolui traxerunt me et ego non sensi quando evigilabo et rursum vina repperiam
