Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
Wenn du beim Mahl bei einem Fürsten sitzest, gib acht auf das, was man dir vorsetzt!
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
Nur wenig leg dir in den Teller, falls du die Gier beherrschen willst!
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Nach Leckerbissen hege kein Gelüste! Es kann dies eine Speise der Enttäuschung sein.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Bemüh dich nicht um Reichtum! Steh ab davon aus Klugheit!
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
Denn, schaust du nach ihm aus, ist er nicht da; er schafft sich Adlerflügel an und fliegt gen Himmel.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Mit einem Menschen voller Mißgunst speise nicht! Nach seinen Leckerbissen hege kein Gelüste!
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
Denn wie ein Ekel beim Genuß ist es mit diesem: "Iß doch und trink!" sagt er zu dir; er aber meint's mit dir nicht ehrlich.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
Den Bissen, den du issest, sollst du wieder ausspeien, verderben dir die guten Sachen.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Red nicht vor eines Toren Ohren! Denn er verachtet deiner Rede klugen Sinn.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Verrück die Grenze nicht der Kinder! Mach keinen Eingriff in der Waisen Äcker!
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
Denn der sie schützt, ist stark, führt ihre Sache wider dich.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Was über Zucht ich sage, merk dir wohl! Auf einsichtsvolle Rede höre!
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Entzieh nicht deinem Knaben seine Züchtigung! Wenn du ihn mit der Rute schlägst, so stirbt er nicht daran.
Du schlägst ihn mit der Rute zwar; doch rettest du sein Leben vor der Hölle. (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
Mein Sohn! Wird weise je dein Herz, dann bin auch ich in meinem Herzen fröhlich.
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
Mein Innerstes frohlockt, wenn deine Lippen reden das, was recht.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Es eifere nicht dein Herz den Sündern nach, es streb vielmehr nach Gottesfurcht zu allen Zeiten!
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
Dann hast du eine Zukunft, und nicht zuschanden wird dir deine Hoffnung.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Mein Sohn! Horch auf! Und werde weise! Laß nur geraden Weg dein Herz beschreiten!
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Sei nicht bei Weinsäufern und nicht bei liederlichen Menschen!
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
Der Säufer und der liederliche Mensch verarmen; die Dirne kleidet dich in Lumpen.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Auf deinen Vater hör, der dich gezeugt! Mißachte nimmer deine Mutter, weil sie alt geworden!
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Die Wahrheit kauf! Versäum nicht ihren Einkauf, nicht den von Weisheit, Zucht und Einsicht!
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
Gar laut frohlockt der Vater eines Frommen; wer einen Weisen zeugt, der freut sich über ihn.
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
So freue sich dein Vater über dich! Frohlocken möge die, die dich geboren!
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
Mein Sohn, gib mir dein Herz! Laß deinen Augen meine Wege wohlgefallen!
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
Denn eine tiefe Grube ist das andere Weib; ein enger Brunnen ist die Fremde.
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
ja, wie ein Räuber liegt sie auf der Lauer, verübt an Menschen viel Betrug.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Wer hat nur Ach? Und wer hat Wehe? Wer hat nur Streitereien? Und wer Klagen? Wer Wunden ganz umsonst? Wer hat ein blaues Auge?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
Die spät beim Weine sitzen, die zu des Mischtranks Probe kommen.
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Schau nach dem Wein nicht gierig, wie er rötlich schimmert, wie er im Becher funkelnd leicht hinuntergleitet!
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
Zum Schlusse gleicht er einer Schlange, die dich sticht, und einem Basilisken, der sein Gift verspritzt.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Und deine Augen blicken schief; dein Herz denkt ganz verkehrte Sachen.
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
Und du gleichst einem Mann, der mitten in dem Meere liegt, ja einem Mann, der oben auf dem Mastbaum sitzt.
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
"Ja, hätt' man mich geschlagen, hätt' es mir nicht weh getan. Und wenn man mich geprügelt, hätt' ich's nicht gemerkt. Sobald ich wieder nüchtern bin, will ich aufs neue mich ihm wiederum ergeben."
