Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
When thou sittest to eat with a ruler, Thou considerest diligently that which [is] before thee,
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
And thou hast put a knife to thy throat, If thou [art] a man of appetite.
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Have no desire to his dainties, seeing it [is] lying food.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Labour not to make wealth, From thine own understanding cease, Dost thou cause thine eyes to fly upon it? Then it is not.
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
For wealth maketh to itself wings, As an eagle it flieth to the heavens.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Eat not the bread of an evil eye, And have no desire to his dainties,
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
For as he hath thought in his soul, so [is] he, 'Eat and drink,' saith he to thee, And his heart [is] not with thee.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
Thy morsel thou hast eaten thou dost vomit up, And hast marred thy words that [are] sweet.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
In the ears of a fool speak not, For he treadeth on the wisdom of thy words.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Remove not a border of olden times, And into fields of the fatherless enter not,
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
For their Redeemer [is] strong, He doth plead their cause with thee.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Bring in to instruction thy heart, And thine ear to sayings of knowledge.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Withhold not from a youth chastisement, When thou smitest him with a rod he dieth not.
Thou with a rod smitest him, And his soul from Sheol thou deliverest. (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
My son, if thy heart hath been wise, My heart rejoiceth, even mine,
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
And my reins exult when thy lips speak uprightly.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Let not thy heart be envious at sinners, But — in the fear of Jehovah all the day.
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
For, is there a posterity? Then thy hope is not cut off.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Hear thou, my son, and be wise, And make happy in the way thy heart,
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Be not thou among quaffers of wine, Among gluttonous ones of flesh,
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
For the quaffer and glutton become poor, And drowsiness clotheth with rags.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Hearken to thy father, who begat thee, And despise not thy mother when she hath become old.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Truth buy, and sell not, Wisdom, and instruction, and understanding,
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
The father of the righteous rejoiceth greatly, The begetter of the wise rejoiceth in him.
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Rejoice doth thy father and thy mother, Yea, she that bare thee is joyful.
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
Give, my son, thy heart to me, And let thine eyes watch my ways.
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
For a harlot [is] a deep ditch, And a strange woman [is] a strait pit.
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
She also, as catching prey, lieth in wait, And the treacherous among men she increaseth.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Who hath woe? who hath sorrow? Who hath contentions? who hath plaint? Who hath wounds without cause? Who hath redness of eyes?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
Those tarrying by the wine, Those going in to search out mixed wine.
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
See not wine when it showeth itself red, When it giveth in the cup its colour, It goeth up and down through the upright.
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
Its latter end — as a serpent it biteth, And as a basilisk it stingeth.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Thine eyes see strange women, And thy heart speaketh perverse things.
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
And thou hast been as one lying down in the heart of the sea, And as one lying down on the top of a mast.
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
'They smote me, I have not been sick, They beat me, I have not known. When I awake — I seek it yet again!'
