Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
Whanne thou sittist, to ete with the prince, perseyue thou diligentli what thingis ben set bifore thi face,
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
and sette thou a withholding in thi throte. If netheles thou hast power on thi soule,
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
desire thou not of his metis, in whom is the breed of `a leesing.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Nyle thou trauele to be maad riche, but sette thou mesure to thi prudence.
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
Reise not thin iyen to richessis, whiche thou maist not haue; for tho schulen make to hem silf pennes, as of an egle, and tho schulen flee in to heuene.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Ete thou not with an enuyouse man, and desire thou not hise metis;
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
for at the licnesse of a fals dyuynour and of a coniectere, he gessith that, that he knowith not. He schal seie to thee, Ete thou and drinke; and his soule is not with thee.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
Thou schalt brake out the metis, whiche thou hast ete; and thou schalt leese thi faire wordis.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Speke thou not in the eeris of vnwise men; for thei schulen dispise the teching of thi speche.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Touche thou not the termes of litle children; and entre thou not in to the feeld of fadirles and modirles children.
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
For the neiybore of hem is strong, and he schal deme her cause ayens thee.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Thin herte entre to techyng, and thin eeris `be redi to the wordis of kunnyng.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Nile thou withdrawe chastisyng fro a child; for thouy thou smyte hym with a yerde, he schal not die.
Thou schalt smyte hym with a yerde, and thou schalt delyuere his soule fro helle. (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
Mi sone, if thi soule is wijs, myn herte schal haue ioye with thee;
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
and my reynes schulen make ful out ioye, whanne thi lippis speken riytful thing.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Thin herte sue not synneris; but be thou in the drede of the Lord al dai.
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
For thou schalt haue hope at the laste, and thin abidyng schal not be don awei.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Mi sone, here thou, and be thou wijs, and dresse thi soule in the weie.
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Nyle thou be in the feestis of drinkeris, nether in the ofte etyngis of hem, that bryngen togidere fleischis to ete.
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
For men yyuynge tent to drinkis, and yyuyng mussels togidere, schulen be waastid, and napping schal be clothid with clothis.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Here thi fadir, that gendride thee; and dispise not thi modir, whanne sche is eld.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Bie thou treuthe, and nyle thou sille wisdom, and doctryn, and vndurstonding.
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
The fadir of a iust man ioieth ful out with ioie; he that gendride a wijs man, schal be glad in hym.
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Thi fadir and thi modir haue ioye, and he that gendride thee, make ful out ioye.
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
My sone, yyue thin herte to me, and thin iyen kepe my weyes.
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
For an hoore is a deep diche, and an alien womman is a streit pit.
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
Sche settith aspie in the weie, as a theef; and sche schal sle hem, whiche sche schal se vnwar.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
To whom is wo? to whos fadir is wo? to whom ben chidingis? to whom ben dichis? to whom ben woundis with out cause? to whom is puttyng out of iyen?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
Whether not to hem, that dwellen in wyn, and studien to drynke al of cuppis?
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Biholde thou not wyn, whanne it sparclith, whanne the colour therof schyneth in a ver.
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
It entrith swetli, but at the laste it schal bite as an eddre doith, and as a cocatrice it schal schede abrood venyms.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Thin iyen schulen se straunge wymmen, and thi herte schal speke weiwerd thingis.
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
And thou schalt be as a man slepinge in the myddis of the see, and as a gouernour aslepid, whanne the steere is lost.
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
And thou schalt seie, Thei beeten me, but Y hadde not sorewe; thei drowen me, and Y feelide not; whanne schal Y wake out, and Y schal fynde wynes eft?
