Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
When thou sittest to eat with a ruler, thou shalt consider well, what is before thee;
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
And shalt put a knife to thy throat, if, of great appetite, thou art:
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Do not crave his dainties, for, the same, are deceitful food.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Do not toil to get wealth, of thine own understanding, forbear:
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
Wilt thou let thine eye fly thereupon, when it is nothing? for it will, surely make, itself wings, Like an eagle, will it wing its way across the heavens.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Do not eat the food of him that hath a begrudging eye, neither crave thou his dainties;
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
For, just as he hath thought in his own mind, so, he is: Eat and drink! he may say to thee, but, his heart, is not with thee.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
As for thy morsel thou hast eaten, thou shalt vomit it, so shalt thou waste thy things so sweet.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
In the ears of a dullard, do not speak, for he will despise the good sense of thy words.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Do not move back the ancient boundary, and, into the fields of the fatherless, do not enter;
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
For, their near of kin, is strong, he, will plead their cause with thee.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Bring, to correction, thy heart, and thine ears, to the sayings of knowledge.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Do not withhold, from a child, correction, When thou smitest him with the rod, he shall not die:
Thou, with the rod, shalt smite him, and, his soul from hades, shalt thou deliver. (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
My son! if thy heart be wise, my heart shall rejoice, even mine.
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
So shall my reins exult, when thy lips speak the things that are right.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Let not thy heart be envious of sinners, only of the reverence of Yahweh, all day long;
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
For surely there is a future, and, thine expectation, shall not be cut off.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Hear, thou, my son, and be wise, and lead forward, in duty, thy heart.
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Do not be among them who tipple with wine, —among them who are gluttons;
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
For, the tippler and the glutton, shall come to poverty, and, rags, shall Slumber put on!
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Hearken to thy father here, who begat thee, and despise not, when she is old, thy mother.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Truth, buy thou, but do not sell, wisdom, and correction, and understanding.
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
Greatly shall exult, the father of a righteous man, and, he that begetteth a wise son, shall rejoice in him:
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Rejoice shall thy father and thy mother, yea she, shall exult, who bare thee.
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
Oh give, my son, thy mind unto me, and let, thine eyes, observe, my ways;
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
For, a deep chasm, is the unchaste woman, and, a narrow pit, the female unknown;
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
Yea, she, as for prey, lieth in wait, and, the treacherous among mankind, she causeth to abound.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Who hath woe? Who hath outcry of pain? Who hath contentions? Who hath complaining? Who hath needless wounds? Who hath dullness of eyes?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
They who tarry over wine, they who go in to search for mixed wine.
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Do not look on wine when it becometh red, when it giveth in the cup its sparkle, glideth down smoothly.
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
Its after effect, is that, like a serpent, it biteth, and, like a viper, it doth sting.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Thine eyes, will see strange women, and, thy heart, will speak perverse things:
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
So shalt thou become, as one lying down in the heart of the sea, —or as one lying down on the top of the mastgear:
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
They smote me—I felt no pain, They struck me down—I noticed it not, —When shall I wake up? I will go on, I will seek it, again!
