Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
When thou sittest to eat with a ruler, Consider well what is before thee;
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
For thou wilt put a knife to thy throat, If thou art a man given to appetite!
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Long not for his dainties. For they are deceitful meat.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Toil not to become rich; Cease from this, thy wisdom.
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
Wilt thou let thine eyes fly toward them? They are gone! For riches truly make to themselves wings; They fly away like the eagle toward heaven.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Eat not the bread of him that hath an evil eye, And long not for his dainties;
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
For as he thinketh in his heart, so is he. “Eat and drink!” saith he to thee; But his heart is not with thee.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
The morsel, which thou hast eaten, thou shalt vomit up; And thou wilt have thrown away thy sweet words.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Speak not in the ears of a fool; For he will despise the wisdom of thy words.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Remove not the ancient landmark, And enter not into the fields of the fatherless!
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
For their avenger is mighty; He will maintain their cause against thee.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Apply thy heart to instruction, And thine ears to the words of knowledge.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Withhold not correction from a child; If thou beat him with the rod, he will not die.
Beat him thyself with the rod, And thou shalt rescue him from the underworld. (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
My son, if thy heart be wise, My heart shall rejoice, even mine;
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
Yea, my reins shall exult, When thy lips speak right things.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Let not thy heart envy sinners, But continue thou in the fear of the LORD all the day long;
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
For surely there shall be a reward, And thine expectation shall not be cut off.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Hear thou, my son, and be wise; And let thy heart go forward in the way!
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Be not thou among winebibbers, And riotous eaters of flesh;
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
For the drunkard and the glutton shall come to poverty, And drowsiness will clothe a man with rags.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Hearken to thy father, who begat thee, And despise not thy mother when she is old.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Buy the truth, and sell it not; Buy wisdom and instruction and understanding.
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
The father of a righteous man shall greatly rejoice; Yea, he who begetteth a wise child shall have joy in him.
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Let thy father and thy mother have joy; Yea, let her that bore thee rejoice!
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
My son, give me thy heart, And let thine eyes observe my ways!
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
For a harlot is a deep ditch; Yea, a strange woman is a narrow pit.
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
Like a robber she lieth in wait, And increaseth the treacherous among men.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Who hath woe? Who hath sorrow? Who contentions? Who anxiety? Who wounds without cause? Who dimness of eyes?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
They that tarry long at the wine; They that go in to seek mixed wine.
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Look not thou upon the wine when it is red, When it sparkleth in the cup, When it goeth down smoothly.
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
At the last it biteth like a serpent, And stingeth like an adder.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Thine eyes will look upon strange women, And thy heart will utter perverse things.
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
Yea, thou shalt be as one that lieth down in the midst of the sea, And as one that lieth down upon the top of a mast.
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
They have stricken me [[shalt thou say]], —I suffered no pain! They have beaten me, —I felt it not! When shall I awake? I will seek it yet again.
