Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
When thou sittest to eat with a ruler, consider diligently what is before thee:
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
For thou puttest a knife to thy throat, if thou be a man of a craving desire.
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Do not long for his savory meats; they are deceitful food.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Fatigue thyself not to become rich; because thou hast understanding, forbear.
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
When thou lettest merely thy eyes fly over it, it is no more: for it will ever make itself wings: like an eagle will it fly toward heaven.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Eat not the bread of a man with an evil eye, and do not long for his savory meats;
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
For as though there were a division in his soul, so doth he act: Eat and drink, saith he to thee; but his heart is not with thee.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
Thy morsel which thou hast eaten must thou spit out, and thou hast wasted thy pleasant words.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Speak not before the ears of a fool; for he will despise the intelligence of thy words.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Remove not the ancient landmark, and into the fields of the fatherless must thou not enter;
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
For their redeemer is strong; he will indeed plead their cause with thee.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Apply thy heart unto instruction, and thy ears to the sayings of knowledge.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Withhold not from a lad correction; for if thou beat him with the rod, he will not die.
Thou wilt indeed beat him with the rod; but thou wilt deliver his soul from perdition. (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
My son, If thy heart be wise, my heart shall rejoice, even mine.
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
And my reins shall exult when thy lips speak what is equitable.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Let not thy heart be envious against sinners; but [remain] in the fear of the lord all the time.
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
For surely there is a future, and thy hope will not be cut off.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Hear thou, my son, and become wise, and guide thy heart on the right way.
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Be not among those that drink wine immoderately, among those that over-indulge in eating flesh:
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
For the drunkard and the glutton will come to poverty; and drowsiness clotheth a man in rags.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Hearken unto thy father that hath begotten thee, and despise not thy mother although she be old.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Buy the truth and sell it not; [also] wisdom, and instruction, and understanding.
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
The father of the righteous will be greatly glad, and he that begetteth a wise child will have joy through him.
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Let [then] thy father and thy mother rejoice, and let her that hath born thee be glad.
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
Give, my son, thy heart unto me, and let thy eyes watch my ways.
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
For a harlot is a deep ditch, and a strange woman is a narrow well.
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
She also lieth in wait like a robber, and she increaseth the treacherous among men.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Who hath woe? who hath sorrow? who hath quarrels? who hath complaints? who hath wounds without cause? who hath redness of eyes?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
They that tarry late over the wine: they that come to seek for mixed drink.
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Do not look on the wine when it looketh red, when it giveth its color in the cup, when it glideth down so readily.
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
At the last it will bite like a serpent, and like a basilisk will it sting.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Thy eyes will see strange forms, and thy heart will speak perverse things.
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
And thou wilt be like one that lieth down in the heart of the sea, or as he that lieth on the top of a mast.
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
“They smote me, [but] I suffered no pain; they struck me hard, [but] I felt it not: when shall I awake? I will continue to seek it again.”
