Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
When thou sittest to eat with a ruler, consider well who is before thee;
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
and put a knife to thy throat, if thou be a man given to appetite.
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Be not desirous of his dainties; for they are deceitful food.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Weary not thyself to become rich; cease from thine own intelligence:
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
wilt thou set thine eyes upon it, it is gone; for indeed it maketh itself wings and it flieth away as an eagle towards the heavens.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Eat thou not the food of him that hath an evil eye, neither desire thou his dainties.
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
For as he thinketh in his soul, so is he. Eat and drink! will he say unto thee; but his heart is not with thee.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
Thy morsel which thou hast eaten must thou vomit up, and thou wilt have wasted thy sweet words.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Speak not in the ears of a foolish [man], for he will despise the wisdom of thy words.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Remove not the ancient landmark; and enter not into the fields of the fatherless:
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
for their redeemer is mighty; he will plead their cause against thee.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Apply thy heart unto instruction, and thine ears to the words of knowledge.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Withhold not correction from the child; for [if] thou beatest him with the rod, he shall not die:
thou shalt beat him with the rod, and shalt deliver his soul from Sheol. (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
My son, if thy heart be wise, my heart shall rejoice, even mine;
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
and my reins shall exult, when thy lips speak right things.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Let not thy heart envy sinners, but [be thou] in the fear of Jehovah all the day;
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
for surely there is a result, and thine expectation shall not be cut off.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Thou, my son, hear and be wise, and direct thy heart in the way.
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Be not among winebibbers, among riotous eaters of flesh.
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
For the drunkard and the glutton shall come to poverty; and drowsiness clotheth with rags.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Hearken unto thy father that begat thee, and despise not thy mother when she is old.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Buy the truth, and sell it not; wisdom, and instruction, and intelligence.
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
The father of a righteous [man] shall greatly rejoice, and he that begetteth a wise [son] shall have joy of him:
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
let thy father and thy mother have joy, and let her that bore thee rejoice.
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
My son, give me thy heart, and let thine eyes observe my ways.
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
For a whore is a deep ditch; and a strange woman is a narrow pit.
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
She also lieth in wait as a robber, and increaseth the treacherous among men.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Who hath woe? Who hath sorrow? Who contentions? Who complaining? Who wounds without cause? Who redness of eyes?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
— They that tarry long at the wine; they that go to try mixed wine.
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Look not upon the wine when it is red, when it sparkleth in the cup, and goeth down smoothly:
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
at the last it biteth like a serpent, and stingeth like an adder.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Thine eyes shall behold strange women, and thy heart shall speak froward things;
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
and thou shalt be as he that lieth down in the midst of the sea, and as he that lieth down upon the top of a mast:
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
— “They have smitten me, [and] I am not sore; they have beaten me, [and] I knew it not. When shall I awake? I will seek it yet again.”
