Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
Kad sjedneš blagovati s moćnikom. dobro pazi što je pred tobom;
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
stavljaš nož sebi pod grlo ako si proždrljivac;
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
ne poželi slastica njegovih jer su jelo prijevarno.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Ne trudi se stjecati bogatstvo; okani se takve misli;
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
usmjeriš li oči prema njemu, njega već nema jer načini sebi krila kao orao i odleti u nebo.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Ne jedi jela zavidnikova, ne čezni za slasticama njegovim,
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
jer on je onakav kako u sebi misli: “Jedi i pij”, veli ti, ali mu srce nije s tobom.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
Zalogaj koji si pojeo izbljuvat ćeš, uzalud ćeš prosut' svoje ljupke riječi.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Pred bezumnikom nemoj govoriti jer prezire tvoje umne riječi.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Ne pomiči prastare međe i ne prodiri u polje siročadi,
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
jer je moćan njihov osvetnik: branit će njihovo pravo protiv tebe.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Obrati pouci srce svoje i uho svoje riječima mudrim.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Ne uskraćuj djetetu opomene, jer, udariš li ga šibom, neće umrijeti:
biješ ga šibom, ali mu dušu iz Podzemlja izbavljaš. (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
Sine moj, kad ti je mudro srce, i ja se od srca veselim;
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
i kliče sva nutrina moja kad ti usne govore što je pravo.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Neka ti srce ne zavidi grešnicima, nego neka ti uvijek bude u strahu Gospodnjem,
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
jer imat ćeš budućnost i tvoja nada neće propasti.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Slušaj, sine moj, i mudar budi i ravnim putem vodi srce svoje.
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Ne druži se s vinopijama ni sa žderačima mesa,
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
jer pijanica i izjelica osiromaše i pospanac se oblači u krpe.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Slušaj svoga oca, svoga roditelja, i ne prezri majku kad ostari.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Pribavi istinu i ne prodaji je, steci mudrost, pouku i razbor.
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
Radovat će se otac pravednikov, i roditelj će se mudroga veseliti.
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Neka se veseli otac tvoj i majka tvoja, i neka se raduje roditeljka tvoja.
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
Daj mi, sine moj, srce svoje, i neka oči tvoje raduju putovi moji.
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
Jer bludnica je jama duboka i tuđinka tijesan zdenac.
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
Ona i vreba u zasjedi kao lupež i uvećava broj bezbožnika među ljudima.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Komu: ah? komu: jao? komu: svađe? komu: uzdasi? komu: rane nizašto? komu: zamućene oči?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
Onima što kasno sjede kod vina, koji su došli kušati vino začinjeno.
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Ne gledaj na vino kad rujno iskri, kad se u čaši svjetlucavo prelijeva: pije se tako glatko,
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
a na kraju ujeda kao zmija i žaca kao guja ljutica.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Oči će ti gledati tlapnje i srce govoriti ludosti.
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
I bit će ti kao da ležiš na pučini morskoj ili kao da ležiš navrh jarbola.
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
“Izbiše me, ali me ne zabolje; istukoše me, ali ne osjetih; kad se otrijeznim, još ću tražiti.”
