Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
你若與官長坐席， 要留意在你面前的是誰。
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
你若是貪食的， 就當拿刀放在喉嚨上。
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
不可貪戀他的美食， 因為是哄人的食物。
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
不要勞碌求富， 休仗自己的聰明。
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
你豈要定睛在虛無的錢財上嗎？ 因錢財必長翅膀，如鷹向天飛去。
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
不要吃惡眼人的飯， 也不要貪他的美味；
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
因為他心怎樣思量， 他為人就是怎樣。 他雖對你說，請吃，請喝， 他的心卻與你相背。
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
你所吃的那點食物必吐出來； 你所說的甘美言語也必落空。
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
你不要說話給愚昧人聽， 因他必藐視你智慧的言語。
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
不可挪移古時的地界， 也不可侵入孤兒的田地；
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
因他們的救贖主大有能力， 他必向你為他們辨屈。
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
你要留心領受訓誨， 側耳聽從知識的言語。
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
不可不管教孩童； 你用杖打他，他必不至於死。
你要用杖打他， 就可以救他的靈魂免下陰間。 (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
我兒，你心若存智慧， 我的心也甚歡喜。
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
你的嘴若說正直話， 我的心腸也必快樂。
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
你心中不要嫉妒罪人， 只要終日敬畏耶和華；
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
因為至終必有善報， 你的指望也不致斷絕。
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
我兒，你當聽，當存智慧， 好在正道上引導你的心。
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
好飲酒的，好吃肉的， 不要與他們來往；
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
因為好酒貪食的，必致貧窮； 好睡覺的，必穿破爛衣服。
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
你要聽從生你的父親； 你母親老了，也不可藐視她。
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
你當買真理； 就是智慧、訓誨，和聰明也都不可賣。
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
義人的父親必大得快樂； 人生智慧的兒子，必因他歡喜。
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
你要使父母歡喜， 使生你的快樂。
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
我兒，要將你的心歸我； 你的眼目也要喜悅我的道路。
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
妓女是深坑； 外女是窄阱。
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
她埋伏好像強盜； 她使人中多有奸詐的。
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
誰有禍患？誰有憂愁？ 誰有爭鬥？誰有哀歎？ 誰無故受傷？誰眼目紅赤？
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
就是那流連飲酒、 常去尋找調和酒的人。
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
酒發紅，在杯中閃爍， 你不可觀看， 雖然下咽舒暢， 終久是咬你如蛇，刺你如毒蛇。
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
你眼必看見異怪的事； 你心必發出乖謬的話。
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
你必像躺在海中， 或像臥在桅杆上。
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
你必說：人打我，我卻未受傷； 人鞭打我，我竟不覺得。 我幾時清醒，我仍去尋酒。
