< Príslovia 23 >
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
Aka taemrhai taengah buh ang ham na ngol vaengah, na mikhmuh kah aka om te tah, na yakming rhoe na yakming ham om.
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
Hinglu neh na boei atah na olrhong ni tumca neh na nuen.
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Laithae buh la a om dongah amih kah antui te ngaidam boeh.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Boei ham khaw kohnue boeh, na yakmingnah nen khaw toeng dae.
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
A taengah na mik na hoih la na hoih nama? Tedae om hae mahpawh. A phae cawn, cawn vetih, atha bangla vaan ah a ding lamni a ding eh.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Moeithae kah buh te caak pah boeh. Anih kah antui te khaw ngaidam rhoela ngaidam boeh.
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
A hinglu neh aka nainong bangla amah loh nang taengah, “Ca van, o van,” a ti tangloeng. Tedae, a lungbuei tah nang taengah a khueh moenih.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
Namah kah kamat ca na caak te na lok hae vetih, na ol ding ni na poeih rhung eh.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Hlang ang hna ah thui pah boeh. Na olthui dongkah lungmingnah te a hnoelrhoeng hae ni.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Khosuen kah rhi te rhawt boeh, cadah kah khohmuen te khaw cuk thil boeh.
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
Amah, amih aka tlan tah tlungluen tih, amih kah tuituknah te nang taengah ni han suk eh.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Thuituennah he na lungbuei ah, mingnah ol he na hna ah dueh lah.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Thuituennah dongah camoe te hloh boeh. Cungcik neh anih na boh akhaw duek aih mahpawh.
14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. (Sheol )
Nang loh caitueng neh na taam cakhaw, a hinglu ni saelkhui lamkah na huul pah. (Sheol )
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
Ka ca, na lungbuei ni a cueih atah, kai khaw ka lungbuei a kohoe van ni.
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
Ka kuel pataeng sundaep ngawn ni ta, na hmuilai loh vanat la a thui vaengah te.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Hlangtholh rhoek taengah na lungbuei te thatlai boel saeh. Tedae BOEIPA mah hnin takuem ah hinyahnah.
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
Khohmai he a om pueng oeh dongah na ngaiuepnah khaw muei mahpawh.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Ka ca nang loh hnatun lamtah cueih lah. Te vaengah na lungbuei kah a longpuei khaw uem van saeh.
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Amih yumii taengah, maehkai taengah om boeh.
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
Yumii neh carhut long tah khodaeng a pang vetih, ihdut long khaw hnipen ni a bai eh.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Nang aka cun na pa ol te hnatun lamtah, na nu khaw a patong vaengah hnoelrhoeng boeh.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Oltak he lai lamtah cueihnah, thuituennah, yakmingnah khaw yoi boeh.
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
Omngaih coeng, omngaih coeng, hlang dueng aka cun a napa tah omngaih rhoela omngaih coeng. Hlang cueih aka cun khaw a soah a kohoe coeng.
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Na nu neh na pa te a kohoe saeh lamtah nang aka cun khaw omngaih saeh.
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
Ka ca na lungbuei te kamah taengla m'pae. Na mik loh ka longpuei he a ngaingaih la kueinah saeh.
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
Pumyoi he vaam a dung, kholong nu khaw tangrhom caek la om.
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
Anih khaw dingca bangla rhongngol tih, hlang rhoek taengah hnukpoh la a thap pah.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Anunae, unim ca te, ngaisahueng la unim ca te, unimca olpungkacan neh hohmuhnah, kohuetnah aka khueh te unim ca? Lungli lungla la tloh aka yook te unim, a mik aka lingduk te unim.
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
Misurtui dongah aka bol, yu hoem hamla aka pong dae ni te.
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Misurtui te sungsa dongah a thimyum la a lang vaengah, a mikhmuh boengloeng khuiah vanat la a caeh vaengah khaw so boeh.
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
A hmailong ah rhul kah a tuk bangla, rhulthae kah a phuh bangla om ni.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Na mik loh a lang la a hmuh vetih, na lungbuei long khaw calaak ol ni a thui eh.
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
Tuitun tuilung kah aka yalh bangla, cungkui soi ah aka yalh bangla na om ni.
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
Kai he n'taam uh dae a tloh moenih, kai n'thoek uh dae ka yaak moenih. Me vaengah nim ka haenghang vetih a tloe neh ka khoep ham ka hmuh ve,” na ti hae ni.