Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
Ukkung hoi buh nawnto caak han nang hnut naah, na tuinuen to kahoihah angsum ah;
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
buhcaak nam oeh hmoek nahaeloe, na qawnh to haita hoi aah baktiah ni oh.
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Kakhraem anih ih buh to khit hmah; to buh loe alinghaih buh ah ni oh.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Angraeng thai hanah toksah hmah; na palunghahaih to oep hmah.
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
Nawnetta ah anghma thaih hmuen to na khet maw? Tangtang ni van bangah kazawk tahmu baktih toengah, angraenghaih doeh pakhraeh tawnh moe, azawk ving.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Uthaih tawn kami ih buh to caa pae hmah; anih ih kahoih caaknaek doeh khit pae hmah;
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
anih loe a palung thung hoi poek ih baktih toengah oh; caa ah loe nae ah, tiah ang naa, toe palung tang hoiah thui ai.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
Zetta na caak ih buh to palok roep ueloe, kahoih loknawk to na sung moeng tih.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Kamthu khaeah lokthui hmah; anih loe na thuih ih palunghahaih lok to patoek tih.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Canghnii ih prae angzithaih ramri to pathui hmah; naqah ih lawk to lomh pae hmah;
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
anih krangkung loe thacak; Angraeng mah nihcae kawng pongah na thuitaek tih.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Thuitaekhaih bangah palung paek ah loe, palunghahaih lok bangah na naa to patueng ah.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Nawkta to thuitaek hanah paquem hmah; anih to cung hoiah na boh cadoeh dueh mak ai.
Hell thung hoiah anih to pahlong hanah, cung hoiah bop ah. (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
Ka capa, palunghahaih na tawnh nahaeloe, ka palung hae anghoe tih.
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
Ue, na pahni mah katoeng hmuen to thuih naah, ka palung hae anghoe tih.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Kazae kaminawk to awt hmah; Angraeng zithaih khue to palung thung hoi poek ah.
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
Na oephaih loe hmabang ah oh, na oephaih loe boeng mak ai.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Ka capa, tahngai ah loe palungha ah; katoeng loklam ah na poekhaih palung to suem ah.
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Mu coih kami, moi caak koeh hmoek kami hoi angkom hmah.
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
Mu coih kami hoi caaknaek amoeh kaminawk loe amtang tih; iih koeh hmoek kami loe amtanghaih mah khuk hmoek tih.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Na tapenkung nam pa ih lok to tahngai ah, nam no mitong naah hnap hmah.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Loktang to qan ah, zaw let hmah; palunghahaih, thuitaekhaih hoi panoekhaih to talawk ah.
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
Katoeng kami ih ampa loe paroeai anghoe tih; palungha caa tapen ampa loe a caa nuiah anghoe tih.
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Nam no hoi nam pa to anghoe tih, nang tapenkung loe anghoehaih tawn tih.
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
Ka capa, palung to na paek ah loe, ka loklamnawk hae na mik hoiah khen ah.
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
Tangzat zaw nongpata loe kathuk tangqom baktih, minawk zoek thaih nongpata loe tamcaek tuikhaw baktiah oh.
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
Mingcah baktiah kami to angang moe, nongpanawk zaehaih to pungsak.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Khosak bing kami loe mi maw? Mi maw palungsae? Mi maw patangh? Mi maw amoek? Tidoeh na ai ah mi maw nganbawh kana hak? Mi maw mik kamlingh?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
To baktih kaminawk loe mu naek angsum thai ai kami, tasi hoi atok ih mu naek hanah pakrong kaminawk ni.
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Mu kathim maw, boengloeng pong lawn naah rong kampha mu maw, naek naah akun kahoih mu kathim maw to khen hmah.
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
Boenghaih ah loe pahui baktiah kami to patuk moe, pahui sae ih kasoetui baktiah oh.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Na mik mah kahoih ai nongpata to khen ueloe, na poekhaih palungthin to amkhraengsak ving tih.
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
Ue, nang loe tuipui um ah iip kami baktih, palong paehhaih qui nuiah iip kami baktiah na om tih.
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
Nihcae mah ang boh o, toe kana panoek ai; ang caep o, toe tidoeh ka panoek ai! Kang thawk naah, naek hanah mu to pakrong let han vop, tiah ni na thui tih.
