Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
Ngati ukhala pansi kuti udye pamodzi ndi wolamulira, uyangʼane bwino zimene zili pamaso pako,
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
ngati ndiwe munthu wadyera udziletse kuti usaonetse dyera lakolo.
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Usasirire zakudya zake, pakuti zimenezo ndi zakudya zachinyengo.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Usadzitopetse wekha ndi kufuna chuma, ukhale ndi nzeru ya kudziretsa.
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
Ukangoti wachipeza chumacho uwona posachedwa kuti palibepo. Chumacho chimachita ngati chamera mapiko mwadzidzidzi ndi kuwuluka kunka kumwamba ngati chiwombankhanga.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Usadye chakudya cha munthu waumbombo, usalakalake zakudya zake zokoma;
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
paja iye ndi munthu amene nthawi zonse amaganizira za mtengo wake ngakhale amati kwa iwe, “Idya ndi kumwa,” koma sakondweretsedwa nawe.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
Udzasanza zimene wadyazo ndipo mawu ako woyamikira adzapita pachabe.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Usayankhule munthu wopusa akumva, pakuti adzanyoza mawu ako anzeru.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Usasunthe mwala wa mʼmalire akalekale kapena kulowerera mʼminda ya ana amasiye,
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
paja Mpulumutsi wawo ndi wamphamvu; iye adzawateteza pa milandu yawo kutsutsana nawe.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Mtima wako uzikhala pa malangizo ndipo makutu ako azimvetsera mawu a chidziwitso.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Usaleke kumulangiza mwana; ngati umulanga ndi chikwapu sadzafa.
Ukamukwapula ndi tsatsa udzapulumutsa moyo wake. (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
Mwana wanga, ngati mtima wako ukhala wanzeru, inenso mtima wanga udzakondwera.
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
Mtima wanga udzakondwera pamene ndidzakumva ukuyankhula zolungama.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Mtima wako usachite nsanje ndi anthu ochimwa, koma uziopa Yehova tsiku ndi tsiku.
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
Ndithu za mʼtsogolo zilipo ndipo chiyembekezo chakocho sichidzalephereka.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Tamvera mwana wanga, ndipo ukhale wanzeru, mtima wako uwuyendetse mʼnjira yabwino.
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Usakhale pakati pa anthu amene amaledzera kapena pakati pa anthu amene amadya nyama mwadyera.
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
Paja anthu oledzera ndi adyera amadzakhala amphawi ndipo aulesi adzavala sanza.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Mvera abambo ako amene anakubala, usanyoze amayi ako pamene akalamba.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Gula choonadi ndipo usachigulitse; ugulenso nzeru, mwambo ndiponso kumvetsa zinthu bwino.
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
Abambo a munthu wolungama ali ndi chimwemwe chachikulu; Wobala mwana wanzeru adzakondwera naye.
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Abambo ndi amayi ako asangalale; amene anakubereka akondwere!
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
Mwana wanga, undikhulupirire ndipo maso ako apenyetsetse njira zanga.
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
Paja mkazi wachiwerewere ali ngati dzenje lozama; ndipo mkazi woyendayenda ali ngati chitsime chopapatiza.
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
Amabisala ngati mbala yachifwamba, ndipo amuna amakhala osakhulupirika chifukwa cha iyeyu.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Ndani ali ndi tsoka? Ndani ali ndi chisoni? Ndani ali pa mkangano? Ndani ali ndi madandawulo? Ndani ali ndi zipsera zosadziwika uko zachokera? Ndani ali ndi maso ofiira?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
Ndi amene amakhalitsa pa mowa, amene amapita nalawa vinyo osakanizidwa.
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Usatengeke mtima ndi kufiira kwa vinyo, pamene akuwira mʼchikho pamene akumweka bwino!
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
Potsiriza pake amaluma ngati njoka, ndipo amajompha ngati mphiri.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Maso ako adzaona zinthu zachilendo ndipo maganizo ndi mawu ako adzakhala osokonekera.
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
Udzakhala ngati munthu amene ali gone pakati pa nyanja, kapena ngati munthu wogona pa msonga ya mlongoti ya ngalawa.
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
Iwe udzanena kuti, “Anandimenya, koma sindinapwetekedwe! Andimenya koma sindinamve kanthu! Kodi ndidzuka nthawi yanji? Ndiye ndifunefunenso vinyo wina.”
