Príslovia 22
1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.
[Melius est nomen bonum quam divitiæ multæ; super argentum et aurum gratia bona.
2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.
Dives et pauper obviaverunt sibi: utriusque operator est Dominus.
3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
Callidus vidit malum, et abscondit se; innocens pertransiit, et afflictus est damno.
4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.
Finis modestiæ timor Domini, divitiæ, et gloria, et vita.
5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.
Arma et gladii in via perversi; custos autem animæ suæ longe recedit ab eis.
6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
Proverbium est: adolescens juxta viam suam; etiam cum senuerit, non recedet ab ea.
7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.
Dives pauperibus imperat, et qui accipit mutuum servus est fœnerantis.
8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.
Qui seminat iniquitatem metet mala, et virga iræ suæ consummabitur.
9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.
Qui pronus est ad misericordiam benedicetur: de panibus enim suis dedit pauperi. Victoriam et honorem acquiret qui dat munera; animam autem aufert accipientium.
10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
Ejice derisorem, et exibit cum eo jurgium, cessabuntque causæ et contumeliæ.
11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.
Qui diligit cordis munditiam, propter gratiam labiorum suorum habebit amicum regem.
12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
Oculi Domini custodiunt scientiam, et supplantantur verba iniqui.
13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
Dicit piger: Leo est foris; in medio platearum occidendus sum.
14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
Fovea profunda os alienæ: cui iratus est Dominus, incidet in eam.
15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
Stultitia colligata est in corde pueri, et virga disciplinæ fugabit eam.
16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
Qui calumniatur pauperem ut augeat divitias suas, dabit ipse ditiori, et egebit.]
17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
[Inclina aurem tuam, et audi verba sapientium: appone autem cor ad doctrinam meam,
18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.
quæ pulchra erit tibi cum servaveris eam in ventre tuo, et redundabit in labiis tuis:
19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.
ut sit in Domino fiducia tua, unde et ostendi eam tibi hodie.
20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,
Ecce descripsi eam tibi tripliciter, in cogitationibus et scientia:
21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
ut ostenderem tibi firmitatem et eloquia veritatis, respondere ex his illis qui miserunt te.
22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
Non facias violentiam pauperi quia pauper est, neque conteras egenum in porta:
23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.
quia judicabit Dominus causam ejus, et configet eos qui confixerunt animam ejus.
24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,
Noli esse amicus homini iracundo, neque ambules cum viro furioso:
25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.
ne forte discas semitas ejus, et sumas scandalum animæ tuæ.
26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.
Noli esse cum his qui defigunt manus suas, et qui vades se offerunt pro debitis:
27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?
si enim non habes unde restituas, quid causæ est ut tollat operimentum de cubili tuo?
28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.
Ne transgrediaris terminos antiquos, quos posuerunt patres tui.
29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.
Vidisti virum velocem in opere suo? coram regibus stabit, nec erit ante ignobiles.]
